Top

Pyramidální hala

Martin Popek, Pondělí, 18. Květen 2009

Vzácnou zvláštností mezi halovými jevy jsou pyramidální hala. Tyto jevy vznikají na specifických pyramidálních krystalech. Ty tvoří doslovně rodinu s rozdílnou velikostí a tvarem vnějších častí krystalu.

Jak na pyramidální hala?

Pokud zrovna nemáte mimořádné štěstí, uvidíte během několika let pozorování jen slabé fragmenty těchto hal, které navíc na obloze vydrží cca 10-20 min. Výjimkou je v tomto jen 9° halo, které je pozorovatelné o dost častěji, avšak bývá pro svojí blízkost Slunci poměrně těžce viditelné. Proto je dobré si vypomoci širokoúhlým zrcátkem, používaným například pro jízdní kola.V zrcátku si promítněte jednotlivá hala odrazem a svým tělem překryjte Slunce. Uvidíte tak více a ušetříte svůj zrak.

Širokoúhlé zrcátko. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Širokoúhlé zrcátko. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Další výbornou pomůckou pro zvýraznění slabých hal je skládání v programu Registax. Výsledky bývají někdy dosti překvapivé a ze slabých problematických jevů dělá tento program halové jevy dobře zdokumentované.

Pokud již máme pozorování, je někdy těžké se ve změti hal vyznat. Zde doporučuji, například v programu Photomatix, spojit původní fotografii se snímkem hvězdné oblohy ze stejného objektivu. Podle vzdálenosti hvězd se dají proměřit hala s přesností kolem půl stupně. To je pro určení druhů spolu se simulací hal pro danou výšku Slunce nad obzorem dostatečně přesné.

Halové jevy a hvězdné pole. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Halové jevy a hvězdné pole. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Halové jevy a simulace. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Halové jevy a simulace. Zdroj: Ukazy.astro.cz

Druhy pyramidálních hal

Bottlingerovo halo kolem spodního Slunce. Zdroj: IAN.cz

Bottlingerovo halo kolem spodního Slunce. Zdroj: IAN.cz

Pyramidální hala

Vznikají na pyramidálních krystalcích s náhodnou orientací.

  • 9° (Buijsenovo halo).
  • 18° (Rankinovo halo).
  • 20° (Burneyovo halo).
  • 23° (Barkowovo halo).
  • 24° (Dutheilovo halo).
  • 35° (Feuilleeovo halo).
  • Elptické halo (pozorováno bylo až pět hal).
  • Bottlingerovo halo (pozorované byly dva hala).

Na pyramidálních krystalech se tvoří i velmi vzácná 6° a 12° hala. Ta byla pozorována jen jednou na Jižním pólu a vznik není dodnes dostatečně objasněn.

Eliptické a Bottlingerovo halo se zřejmě tvoří na zploštělých pyramidálních krystalech, ale zatím jde jen o simulace nepotvrzené sběrem krystalu při samotných úkazech.

Pyramidální parhelia

Pyramidální hala ze dne 10. 9. 2008. Zdroj: Bourky.com

Pyramidální hala ze dne 10. 9. 2008. Zdroj: Bourky.com

Vznikají na pyramidálních krystalcích s hlavní osou vertikální.

  • 9° horní parhelium (0°–57°).
  • 9° dolní parhelium (9°–65°).
  • 18° parhelia (0°–65°).
  • 20° horní parhelium (0°–20°).
  • 20° dolní parhelium (20°–65°).
  • 23° horní parhelium (0°–65°).
  • 23° dolní parhelium (44°–65°).
  • 24° horní parhelia (0°–65°).
  • 24° dolní parhelia (12°–65°).
  • 35° horní parhelia (0°–65°).
  • 35° dolní parhelia (28°–65°).
  • 18° parhelia jsou dvě (pravé a levé), 9° parhelia jsou dvě (horní a dolní) a ostatní jsou čtyři (dva horní a dva dolní).

Pyramidální oblouky

Kunčické pyramidky se vzácným 35° dotykovým obloukem. Zdroj: Bourky.com

Kunčické pyramidky se vzácným 35° dotykovým obloukem. Zdroj: Bourky.com

Vznikají na pyramidálních krystalech s hlavní osou horizontální.

  • 9° horní dotykové oblouky (0°–65°).
  • 9° dolní dotykové oblouky (0°–65°).
  • 18° horní dotykové oblouky (0°–65°).
  • 18° dolní dotykové oblouky (20°–65°).
  • 20° dotykové oblouky (0°–65°).
  • 24° horní dotykové oblouky (0°–65°).
  • 24° dolní dotykové oblouky (22°–65°).
  • 35° horní dotykové oblouky (0°–65°).
  • 35° dolní dotykové oblouky (25°–65°).
  • Pyramidální helický oblouk (0°–65°).
  • 24° dotykových oblouků je osm (čtyři horní a čtyři dolní), 20° dotykové oblouky jsou dva (pravý a levý) a ostatní jsou čtyři (dva horní a dva dolní).
Martin Popek Martin Popek

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom