Top

Trocha historie VI

Redakce, Neděle, 16. Srpen 2009

Pod názvem Trocha historie bychom chtěli postupně uveřejnit ukázky z nejstarších čísel Instantního Bílého trpaslíka (doplňku zpravodaje Bílý trpaslík společnosti Amatérská prohlídka oblohy), na který navazují tyto stránky.

Ukázky jsou exkurzí do druhé poloviny 90. let na dění v Amatérské prohlídce oblohy, v astronomii a historickým pohledem na oblohu v těchto letech.

****************************************************************************
*  I N S T A N T N I   B I L Y   T R P A S L I K                  c. 006   *
****************************************************************************

Zjasneni GK Persei
------------------

Poprve od leta roku 1992 mame moznost pozorovat zjasneni teto promenne
hvezdy, ktera byla roku 1901 pozorovana jako velmi jasna nova. S priblizne
triletou periodou se pozoruji mensi vzplanuti, kdy se z "klidove" faze mezi
13 az 14 mag zjasni na 10 mag. Jak se ukazuje, i toto zjasneni, ktere bylo
nejprve povazovano spise jen za mene vyraznou oscilaci kolem klidoveho
stavu, se stane snad tim, na ktere jsme zvykli.

Bylo objeveno jiz 26. unora 1996, kdy poslal pozorovatel J. McKenna do
skupiny VSNET zpravu o zjasneni a odhad 12,1 mag. Jak postupne prichazela
dalsi pozorovani, bylo zrejme, ze hvezda, lepe receno akrecni disk okolo
bileho trpaslika, neustale zvysuje svoji jasnost. Pricina techto zmen
jasnosti se da interpretovat (podle informaci dr. Mikulaska) tak, ze hmota,
ktera proudi z mnohem vetsi hvezdy pres Lagrangeuv bod a vytvari horkou
skvrnu v Rocheove laloku mensiho a teplejsiho trpaslika, muze vyvolat zmenu
viskozity v disku kolem nej a tak zpusobit prudke zabrzdeni latky disku. To
se potom projevi uvolnenim energie a zjasnenim celeho disku. Obecne se da
tvrdit, ze v pripade techto hvezd vlastne pozorujeme svitici akrecni disky
ci horke skvrny. (Viz clanek Leose Ondry v casopise Kozmos - Pozrite si
akrecni disk, kde psal o SS Cyg.) U GK Per take hraje v pricinach zmen
jasnosti velmi vyznamnou roli magneticke pole.

Podle poslednich vizualnich odhadu (k 18. 3. 1996) se jiz jasnost vysplhala
nad 11,0 mag. Da se tedy cekat vzestup o nekolik desetin magnitudy a tak se
stane GK Per snadnym objektem i pro mensi pristroje. Jasnosti srovnavacich
hvezd, ktere poridil Brian Skiff vam pomohou pri urceni hvezdne velikosti
hvezdy:

        --------------------------------------------------------
        AAVSO  Name         RA  (2000)  Dec       V      remarks
                GK Persei     3 31 12.0  +43 54 16 12.940    (1)

            91  HD 21588      3 30 51.5  +43 59 06  9.085    (2)

            99  BD+43 0743    3 31 55.9  +44 02 45  9.667    (3)

           108  GSC 2874-0934 3 31 47.7  +43 54 22 11.061

           123  GSC 2874-1053 3 30 47.7  +43 52 50 12.164

           126  GSC 2874-0734 3 30 53.4  +43 56 19 12.558
                                                     .009
           132  GSC 2874-0823 3 31 25.3  +43 55 26 13.180
                                                     .026
           142  GSC 2874-0657 3 31 09.9  +43 57 28 14.25
                                                     .07

        remarks:
        (1) - = HD 21629 = GSC 2874-0922. On 1995 Sep 30.5 UT.
        (2) - spec type A2
        (3) - = GSC 2874-1540
        -------------------------------------------------------

Zajemcum, kteri by se chteli dozvedet vice informaci a mit prehled
o aktualnim stavu jasnosti nejen GK Per, necht jsou nasledujici adresy
vhodnou pomuckou.

http://www.psi.edu/

http://www.kusastro.kyoto-u.ac.jp/vsnet/

(Na techto strankach je i odkaz na mnoho dalsich, ktere se nejak dotykaji
problematiky prommenych hvezd)

P.S. U nekterych odhadu jsou i zoufale zpravy o komete Hyakutake. Jedna za
vsechny:

"And now to the bright comet Hya.../1996b2:
19960315.07  6.0mag,  coma=40',  darkest  stars=8mag  in my
11x80 binocular.

Next night I can't sleep because of the comet...   Thorsten"

                                                                Rudolf Novak

Kometa Hyakutake prichazi
-------------------------

Jak uz jsme nekolikrat oznamili, je rano (a v nejblizsich dnech i vecer)
pozorovatelna kometa Hyakutake (podle sdeleni japonskeho velvyslanectvi se
vyslovuje "chijakutake" (a kratkym "ch"). Podle sdeleni Kamila Hornocha mela
16. brezna rano 3,5 magnitudy. Jeho 35 cm reflektorem pozoroval v tesne
blizkosti temer stelarniho jadra tri zjasneni (jety). V pondeli 18. brezna
odhadl jasnost komy o prumeru 0,9 stupne (okem) na 2,4 mag. V delostreleckem
binaru 10x80 mela ohon o delce tri stupne.

Mimochodem. Kometu videl bez dalekohledu i skrz kourove sklo na jejich
chodbe.

                                                                  Jiri Dusek

S kometou mezi hvezdy
---------------------             (clanek prevzaty z Bileho trpaslika c. 78)

Kdyz rano 30. ledna letosniho roku narazil na hranicich souhvezdi Vah
a Hydry japonsky amater Yuji Hyakutake (Stalo se tak s pomoci binokularu
25x150. Spolu s nim ji nasli i pozorovatele Hyato-machi, Aira-gun
a Kagoschima-ken.) na mlhavou, stredne kondenzovanou skvrnku 10. velikosti
o prumeru 4', asi stezi ho napadlo, jak rychle se v nasledujicich dnech
stane jeho jmeno zname. Uz predbezne drahove elementy totiz ukazaly, ze
nalezena kometa Hyakutake (Pozor! Yuji Hyakutake objevil 25. prosince
lonskeho roku jinou kometu stejneho jmena. Ta ma oznaceni C/1995 Y1. Vskutku
uspesny hledac komet!) projde v tesne blizkosti Slunce i Zeme. A protoze uz
v dobe objevu, kdy se nachazela dve astronomicke jednotky od Slunce a temer
stejne daleko i od Zeme, mela desatou velikost, bylo zrejme, ze kdyz se bude
chovat jako normalni, prumerna kometa, dosahne behem nejvetsiho priblizeni
celkove hvezdne velikosti 0 az 2 magnitudy.

21./22. brezna

Ve ctvrtek vecer vychazi kometa Hyakutake az po 23. hodine. Najdete ji pod
Arkuturem. Bude od nej vzdalena asi na sirku pesti na natazene ruce. Mela by
mit podobu mlhave skvrnky o prumeru pul stupne. Pripadny ohon bude mirit
doprava. Nachazi se ve vzdalenosti 0,15 AU a nadale se priblizuje. Zvolna
miri na sever.

22./23. brezna

Dnes je kometa vlevo od Arktura. Oproti minule noci by mohla byt mirne
jasnejsi. Na zacatku svitani se nachazi jen tri stupne jizne od Pulcherimy.

23./24. brezna

Ze soboty na nedeli najdete kometu jihovychodne od hvezdy gama Bootis, ktera
ma mene zname pojmenovani Siginus. Na temne obloze by mohl byt stejne jako
v minulych dvou a nekolika nasledujicich dnech viditelny tenky, slaby ohon
o delce az nekolik desitek stupnu. Na svetle obloze ve mestech (a pri
Mesici) bude kometa pozorovatelna jako do stredu se zjasnujici kruhova
skvrna a prumeru pul az jeden stupen. Jeji celkova hvezdna velikost se bude
pohybovat kolem jedne magnitudy, jeji jas tedy nebude prilis velky.

24./25. brezna

Dnes bude dlouha noc. Kometa Hyakutake je totiz nejblize k Zemi,  je
vzdalena pouze 0,1 AU. Behem jedne hodiny urazi na obloze asi 0,8 stupne!
V sedm hodin vecer ma deklinaci +51 stupnu, o dvanact hodin pozdeji uz +57
stupnu. V druhe polovine noci se take priblizi na vzdalenost asi tri stupnu
ke galaxii M 101 (NGC 5457). Nejvhodnejsi doba k pozorovani pritom nastava
kolem pulnoci, kdy se nachazi nejvyse nad obzorem a kdy take zapada
dorustajici Mesic.

25./26. brezna

V pondeli vecer najdete kometu v jizni casti souhvezdi Male medvedice. Ve
vetsich dalekohledech snad budete moci pozorovat v okoli jadra strukturu
nejvyraznejsich vytrysku. Delka ohonu by mohla dosahnout az dvaceti stupnu.
Bude vsak velmi nenapadny a Mesic je v prvni ctvrti.

Muzete se ale pokusit pozorovat kometu pres barevne filtry! Ty vhodne
(svetle, hodne propustne) sezenete v prodejnach s fotopotrebami. Prachovy
ohon komety ma zlute az cervene zabarveni, plazmovy naopak modre. Na studium
struktury chvostu se tudiz nejlepe hodi svetle zluty nebo modry filtr, ktere
vam zvetsi kontrast mezi oblohou a ohonem. Pro nase potreby se hodi nejlepe
zelatinove filtry firmy Kodak Wratten c. 4 nebo 80A.

26./27. brezna
Dnes dosahne kometa Hyakutake sve nejvetsi kladne deklinace. V 0 UT bude mit
+86st 30' 59''. Udela krasnou klicku kolem Polarky a rano vstoupi do
souhvezdi Cephea. Bohuzel vsak zacina citelne vadit mesicni svit.

27. az 29. brezna

Kometa je priblizne uprostred mezi Capellou a Polarkou. Odleta od Zeme
a priblizuje se ke Slunci. Zatimco 27. brezna byla v 0 UT vzdalena 0,12 AU,
28. brezna to uz bylo 0,14 AU a 29. brezna 0,16 AU. Pripadny ohon komety se
zacina zkracovat - krome toho, ze se od nas Hyakutake vzdaluje, uplatnuje se
soucasne i perspektiva.

2. az 11. dubna

Kometa se v techto dnech priblizuje ke Slunci, pozvolna slabne. Zacatkem
mesice prochazi vpravo kolem Mirfaku a prilehle hvezdokupy. Desateho mine
Algol. Sesteho dubna si proto muzete vsimnout, jak se tato znama zakrytovka
vecer zeslabuje, a devateho dubna naopak zjasnuje. Bohuzel jiz ctvrteho
dubna je Mesic v uplnku. A to dokonce v takovem, ze dojde primo k jeho
zatmeni. Pri pozorovani komety vam to ale moc nepomuze. Nastava totiz az po
pulnoci.

Konec dubna

Za cisteho vzduchu se podivejte vecer nad severozapadni obzor. Ve
vzdalenosti dvou az tri sirek pesti na natazene ruce, najdete kometu doprava
dolu od Venuse. V teto dobe by se kometa mohla opet zjasnit. Ke konci mesice
se ztrati v zari Slunce. Na Svatek prace pritom projde perihelem, jen 0,23
astronomicke jednotky od Slunce. Pozorovatelum na severni polokouli tak
navzdy zmizi z oci.

                                                                  Jiri Dusek

Oprava
------

Minule cislo IBT 005 bylo omylem oznaceno jako 004.

Minulé díly

Redakce Redakce

Amatérská prohlídka oblohy
http://www.astronomie.cz

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom