Top

400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …

Luděk Fík, Čtvrtek, 7. Leden 2010

… málokterý z historických objevů je tak dobře a právě nyní zopakovatelný amatérskými prostředky bez jakéhokoliv zjednodušení, navíc jako emotivní historické pozorovatelské dobrodružství a hold, připomenutí a inspirace k dalším pozorováním a bádáním, nejen astronomickým …

GG-Jup-16100107-03-80-1

Mohl bych začít v cimrmanovském duchu „byl to ten slavný den …“  7.ledna 1610, kdy v italské Padově zahájil „v první hodinu noci“ další své pozorování Galileo Galilei. Měl připravený zdokonalený dalekohled s větším zvětšením (~20x) a po pozemních a námořních cílech, následovaných nebeskými  Měsícem, Mléčnou dráhou a hvězdokupami Plejády a Jesličky z prosince 1609, přišel na řadu další objekt večerní oblohy, největší planeta Sluneční soustavy,  Jupiter. Promítala se při retrográdním-zpětným pohybem do souhvězdí Býka a v těchto dnech ji minul Měsíc před úplňkem… Večer začal jako další pozorování, které ale přerostlo v jeden ze zlomových objevů zkoumání vesmíru zasahují do souboje geocentrického a heliocentrického náhledu na Sluneční soustavu …  .
Jak jinak ale mohlo na druhou stranu dopadnou, když to byla doba použití nového přístroje představujícího skokovou změnu v pozorovatelském zkoumání vesmíru, navíc v rukách a u oka zkušeného, pečlivého Galileo Galilea.

Galileo_script_arp_600pix_jpg

Galileo zřel Jupiter doprovázený 3 slabými hvězdičkami seřazenými do přímky, věnoval jim pozornost, 13.I.1610 objevil i 4. průvodce, v sérii pozorování, prvotním  7.I. až 2.III.1610 a následujícími, ověřil jejich pohyb s ohledem na hvězdné pozadí a vzhledem ke kotouči planety, usoudil, že mají vztah k Jupiter… a … lidstvo najednou mohlo vidět z odstupu zmenšený náhled na možné uspořádaní nebeských těles sluneční soustavy … .
K potvrzení těchto tezí musel ale GG provést, zaznamenat, analyzovat řadu pečlivých pozorování, výsledky publikovat a následně i hájit … .
Zmiňované dalekohledy

GG-telescope-g_telescope GG-telescope-01

v souvislosti s objevem Jupiterových měsíců musel doplnil mikrometrem pro měření jejich úhlových poloh,

GG-mikrometer-500176
http://brunelleschi.imss.fi.it/esplora/cannocchiale/dswmedia/simula/esimula1_2_1.html … video principu
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/emulti.asp?player=wmv&codice=500176&banda=h … video principu

zhotovil si mechanickou pomůcku pro vyhodnocování poloh měsíců  – Jovilabe … .

2_3_8_800 Jovilabe-500038 Jovilabe-paper-P2_11_800

http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/emulti.asp?player=wmv&codice=500038&banda=h … video principu
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/esim.asp?c=500038 … text
Objev Jupiterových měsíců publikoval v pověstném Sidereus Nuncius – Hvězdném poslovi
vydaném 12. března 1610 (nákladem 550 výtisků)      http://navod.hvezdarna.cz/navod/galileo/obsah.htm

Sideriusnuncius-title-03-53

Galileo objevené měsíce Jupitera pojmenoval po svém mecenáši hvězdami-planetami Medicejskými. Postupem doby byly nazývány Principharus, Victripharus, Kosmipharus a  Ferdinandipharus (pojmenování Hodiernovo), Simon Marius (1614) ve svém Mundus jovilais je pojmenoval Io,Europa,Ganymedes a Callisto, bývají označovány i číslicemi I až IV, či jako Galileovské měsíce.
Do dnešních dní k prvním 4 Jupiterovým měsícům přibyla pěkná řádka dalších včetně tenkého prstence … .
Traduje se že „osoby bystrozraké“ mohou měsíce vidět i pouhýma očima (zmiňována Gaussova matka, E.Helis),  jasnost měsíců by to dovolovala ale většinou tomu brání jas vlastní planety … .

0013096

Galileo Galilei byl vynikajícím a všestranným vědcem své doby. Brzy po vynálezu dalekohledu 1608 s ním sám experimentoval , konstruoval 1609 a zdokonaloval. Použil jej k pozemským a následně i astronomickým účelům 1609,1610, … . Objev Jupiterových měsíců byl jen jedním z řady jeho epochálních  objevů, které s dalekohledem učinil, přiváděl pečlivě, systematicky, napozorované jevy analyzoval, dokumentoval a pilně publikoval. Zhotovoval si spoustu přístrojů, již známých  či vlastní původní konstrukce,  podle potřeb svých pozorování. Ve své době nebyl sám, vždyť i zmiňované Jupiterovy měsíce souběžně přibližně ve stejné době prováděli i další (Marius,Harriot …).
Jak už bylo ale zmiňováno mnohokrát  v této souvislosti, právě pečlivostí a publikační činností je Galileimu prvenství tohoto objevu zřejmě připisováno právem. Navíc v celkovém kontextu není až tak důležité „kdo a kdy dříve“, ale výsledný celkový pokrok v lidském poznání, byť se tento skládá právě z dílčích kroků provedených konkrétními lidmi, které je dobré si připomínat. Právě takové osobní a praktické věci jsou důležité a podstatné a přežijí věky, v tomto případě právě 400 let!, nikoliv plané a nedůležité „každodenní“pletichy, které čas zavane v zapomnění … . Ale to už jsem zabředl někam jinam a možná až příliš do současnosti.

Sluneční soustavou pro tekla spousta slunečního větru, Jupiter od doby objevu jeho prvních měsíců vykonal přes 33 oběhů Slunce, ze 4 oslavenců  nejčipernější nejbližší měsíců Jupitera Io oblétl planetu téměř 83 000 krát , nejvzdálenější Callisto téměř 8 800 krát, …, na Jupiter i jeho rozrůstající rodinu měsíců (přes 60) mířilo stále více a stále větších dalekohledů ze Země i její oběžné dráhy, kolem planety a měsíců se propletlo několik meziplanetárních sond Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a2, Ulysses, Cassini, New Horizont, zejména však v letech 1995 až 2003 sonda Galileo zaměřená právě na Jupiter.
K tomu všemu přispěl obrovskou měrou právě Galileo Galilei a to i zmíněným lednovým pozorováním z roku 1610.
Jupiter , stejně jako celý vesmír, nám tenkrát připravil a postupně i nyní umožňuje podle našich schopností odkrývat další a další překvapivá zákoutí a souvislosti.

GG-portret-Galileo

Poznámky:
-          výzva k pozorování je výzvou poprat se se současným nepříznivým počasím, ale trpělivým nakonec příroda přeje…
-          z toho je vidět jakou prvotní pozorovací řadu 7.I. – 2.III. v tuto zimní dobu roku 1610 GG dokázal učinit
-          kromě mých hrubých výpočtů nemám jinde potvrzenou skutečnost o sousedství Měsíce, navíc ve fázi před úplňkem, v blízkosti Jupitera v době objevů satelitů,
jediným hodnověrným údajem jsou Esperakovy NASA miléniové tabulky  zatmění, které zmiňují úplné zatmění Měsíce 9.1.1610 (tudíž fázi novu),
byť z Evropy a tím ani Itálie nepozorovatelné …
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/5MCLEmap/1601-1700/LE1610-01-09T.gif
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/LEcat5/LEcatalog.html
což je z mé strany výzva k Vašemu připomínkování  a  diskuzi …
-          jaké jsou Vaše zkušenosti s výše zmiňovanou možností vidět Jupiterovy měsíce pouhýma očima ?
-          dnes můžeme polohu Jupiterových měsíců zjistit snadno v ročenkách či na Internetu …
http://planety.astro.cz/jupiter/81/
-          z četných úkazů vzájemnýchpoloh měsíců služila zatmění k určování zeměpisné polohy pozorovacího stanoviště, Olaus Roemer (1676) je využil k určení první hodnoty rychlosti světla, …
- foto :
Istituto e Museo di Storia della Scienza / Institute and museum of the history of science, FlorenceMutimedia katalog:
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/esim.aspc=23294&xsl=2&f=16&f=7&f=3&f=12&f=12&a=
http://www.imss.fi.it/espo/index.html

7.I.2010, Luděk Fík

Luděk Fík Luděk Fík

astronomie, kosmonautika

Komentáře

6 komentářů k “400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …”

  1. Luděk Fík dne Čtvrtek, 7. Leden 2010 v 18.13 řekl(a):
    Luděk Fík

    7.1.2010 18:00 :
    na střední Moravě v Kojetíně je skoro jasno až jasno, -5stC,
    takže od 17:35 pozoruji v Newton 110 / 65x
    Jupiter se 3 měsíci Kalisto, Europa a Ganymed,
    (Io prochází před kotoučem planety)

    Kdo máte jasno, optiku,oči, fotofilmy nebo CCD vpořadku, neváhejte a pozorujte přesně 400 let po Galileo Galileim :-)

    A dejte o svém pozorování vědět !
    LF

  2. Adam Pernica dne Čtvrtek, 7. Leden 2010 v 19.07 řekl(a):
    Adam Pernica

    Omlovám se ale tak dobrý teleskop zas nemam a ani u nás nejsou vhodne podminky k pozorovani

  3. Adam Pernica dne Čtvrtek, 7. Leden 2010 v 19.13 řekl(a):
    Adam Pernica

    a kolikatkou to pozoruješ myslim třeba:120/1000 nebo kolikatkou ja mam 50/600 je to slaby ale aspon neco

  4. Jan Kondziolka dne Čtvrtek, 7. Leden 2010 v 21.35 řekl(a):
    Jan Kondziolka

    no ono to sice jako jasno vypada, ale jasno to neni. Ja se tady na seeru vyoblikal, prichystal ze pojedu merit, zmerim u baraku a neco pres 17MSA, pricemz zvykem tu je pres 19 MSA. A fakt, ze jak clovek zajde do temnejsich koutu, tak je opravdu take lehke mliko…

  5. Luděk Fík dne Pondělí, 18. Leden 2010 v 17.21 řekl(a):
    Luděk Fík

    1) Re:Adamovi Pernicovi
    Ano parametry mého dalekohledu z pozorování 7.1.2010 nebyly úplné :
    Newton 110/1050, 65x, zorné pole ~40′ …

    Jupiterovy měsíce jsem ve svých začátcích pozorovával pohodleně i „brejlákem“ 50/1333, 33x,48x
    (postaveným z papírové kobercové trubky a okulárem z brýlové čočky, samozřejmě se zdatnými optickými vadami …)

    Přesný praktický limit v jak malých dalekohledech je měsíce Jupitera vidět neznám. Uvádí se viditelnost už v triedrech (upevnit na stativ, dobře opřít …).
    Samotný GG používal proti uvedeným dalekohledům podstatně horší přístroje …co do průměru a optické kvality:

    Cituji z diskuze na Astroforu : http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1228739742/0

    článek p. Zamarovského: 400 let astronomického dalekohledu
    v 2. čísle časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 2009, (č. 2-2009, str. 94 – 111)
    Parametry:
    Galileo postavil více dalekohledů. Ten první zvětšoval jen třikrát a byl zhotoven z olověné trubky. Měl plankonvexní spojku a plankonkávní rozptylku (jedna strana čočky je plochá).
    Později používal dřevěný tubus nebo z navinutého vyztuženého papíru. Lepší kousky polepil kůží se zlatým zdobením.
    Průměry objektivů byly: 51 mm, 26 mm, 37 mm a 58 mm. Kvůli optickým vadám čočky zaclonil na asi polovinu průměru.
    Další dalekohledy zvěšovaly 14x, 20x, 34x.
    Ohnisková vzdálenost objektivů 1327 mm, 956 mm, 1689 mm.
    Zorné pole bylo velmi úzké – cca 1/4 stupně, tj. polovina Měsíčního kotouče, čili 3 1/2 u okuláru. Další podrobnosti viz zmíněný článek kolegy Zamarovského

    JAKÉ JSOU VAŠE ZKUŠENOSTI S POZOROVÁNÍM JUPITERA A JEHO MĚSÍCŮ MALÝMI DALEKOHLEDY,
    JAKÉ DETALY VIDÍTE DALEKOHLEDY VAŠICH PRŮMĚRŮ A ZVĚTŠENÍ ?

    POZORUJETE JUPITER A JEHO MĚSÍCE V TUTO DOBU? … samozřejmě – počasí …. ;-(
    ZAKRESUJUETE POLOHY, ZKOUŠÍTE ODVODIT OBĚŽNÉ DOBY ?
    NOSÍ SE TAKOVÁ ZÁŽITKOVÁ NOSTALGICKÁ ASTRONOMIE JEDNODUCHÝMI PROSTŘEDKY?

    2) Re: jasno/Janu Kondziolkovi :
    V době zmíněného pozorování 7.1.2010 byly podmínky po ustoupení oblačnosti na východ dobré,Slunce nádherně zapadalo do promrzlé vzduchové vrsvy a na místní vnitrozemské poměry bylo dobře pozorovatelné nízko k obzoru, okolo 19. hodiny se začly rychle zhoršovat (oblačnost od západu, přízemní mlha,…).
    Jas pozadí oblohy neměřím, takže nemůžu sloužit místními hodnotami. Každopádně záměr okouknout Jupitera s jeho výročními průvodci vyšel !

    3) výročí si připomíná na svých stránkách i NASA … http://www.nasa.gov/externalflash/galileo/
    v sekci Jupiterových měsíců obrazové připomenutí z pohledu NASA sond letopočty 1610-1973-1979-1989-1994-2000-2007,
    ale pěkné, ač jednoduché, jsou i ostatní kapitoly.

    Zdraví Luděk Fík

  6. Adam Pernica dne Pondělí, 1. Únor 2010 v 15.55 řekl(a):
    Adam Pernica

    Ale i takovy dalekohled je dobry me je 13 let takze rodicem mi jeste lepsi dalekohled nekoupili tak si zatim musim vystacit s 50/600

Bottom