Top

Slunce nikdy nespí, nebude ani sonda SDO

Dagmar Jarošová, Pondělí, 8. Únor 2010

Jak to tak vypadá, hluboké sluneční minimum letoškem opravdu končí. Poslední cyklus lámal rekordy, výsledky pozorování budou bezesporu zajímavé.

„Ačkoliv se doba trvání cyklu slunečního minima a maxima obvykle odhaduje na 11 let, jedná se spíše o rozmezí 9–12 let,“ říká Lika Guhathakurta z ústředí NASA ve Washingtonu DC. „Sluníčko má ovšem vlastní hlavu, takže některé cykly jsou intenzivní, s mnoha slunečními skvrnami a slunečními erupcemi, jiné jsou mírné, s relativně malou sluneční aktivitou. V 17. století, v období tzv. Maunderova minima, se cyklus zřejmě úplně zastavil asi na 70 let a nikdo neví proč.“

„Hloubka slunečního minima v letech 2008–2009 nás opravdu překvapila,“ říká David Hathaway, sluneční expert z Marshall Space Flight Center v Huntsville (Alabama). „Teď víme, jak daleko jsme ještě od úspěšného předpovídání sluneční aktivity.“

To je problém, protože lidská společnost je stále více zranitelnější vůči důsledkům silných slunečních erupcí. Každodenní život moderní společnosti je závislý na síti vzájemně propojených high-tech systémů: inteligentní energetické sítě, GPS navigace, letecká doprava, finanční služby, komunikační kanály, atd. Stačila by jedna nepředpovězená intenzivní sluneční aktivita a katastrofa je na spadnutí.

Naštěstí, právě včas, se na svou misi ke Slunci chystá Solar Dynamics Observatory (SDO).

Umělecké ztvárnění mise sondy SDO

Již několik let si astronomy získává neortodoxní myšlenka, jenž je v rozporu se „starým učením“, čímž zneklidňuje odborné pozorovatele, zejména klimatology (viz. P. S.).

„Slunce,“ vysvětluje Lika Guhathakurta, „je proměnná hvězda.“

Že vypadá konstantní? Jen pro lidské oko.

Moderní dalekohledy a kosmické sondy pronikly oslepující sluneční září a našly hemžení nepředvídatelného chaosu.

„Pochopení sluneční variability je rozhodující,“ říká  Judith Lean z Naval Research Laboratory ve Washingtonu DC, „na tom závisí zachování moderního způsobu života.“

Tak vznikl projekt Solar Dynamics Observatory (SDO), jehož výzkumná část začne po startu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě plánovaném na 9. února 2010.

SDO je navržena tak, aby zaznamenala sluneční proměnlivost, jako zatím žádná jiná. Bude pozorovat Slunce rychleji, hlouběji a podrobněji než předchozí observatoře, v rekordním čase, rozsahu a srozumitelnosti a tím rozpoutá revoluci ve sluneční fyzice.

SDO nebude sledovat jen aktivitu na povrchu Slunce (přístroj AIA), má vybavení i pro nakukování dovnitř samotného slunečního dynama (přístroj HMI), které generuje sluneční magnetické pole.

„Porozumění vnitřního fungování slunečního dynama bylo dlouho ‘Svatým grálem’ sluneční fyziky,“ říká děkan Pesnell z Goddard Space Flight Center, Greenbelt (Maryland). Dynamo je zakryto asi 225 000 km vrstvami nadložního horkého plynu. SDO pronikne žhavým závojem pomocí techniky používané geology v seismologii. Sluneční fyzici dostanou k dispozici data, detekovaná SDO v podobě záznamu akustických vln, která si na Zemi přemění v poměrně jasný obraz. „Je to trochu jako ultrazvukové vyšetření,“ vysvětluje Pesnell.

Sonda bude také pozorovat Slunce na vlnových délkách, kde je nejvíce variabilní, to znamená v extrémně ultrafialové oblasti spektra (EUV). EUV fotony jsou vysoce energetickými bratranci UV záření, které způsobuje vysušenou pokožku. Naštěstí zemská atmosféra zabraňuje průchodu EUV, jinak by den na pláži mohl mít fatální následky. Ve vesmíru jsou sluneční EUV emise snadno odhalitelné a jsou pravděpodobně nejcitlivějším ukazatelem sluneční aktivity.

„Kdyby lidské oko mohlo vidět EUV, nikdo by nepochyboval, že je Slunce proměnná hvězda,“ říká Tom Woodse z University of Colorado v Boulderu.

Během sluneční erupce se EUV může měnit 100–1000× během několika vteřin. Proto Woods s kolegy sestrojil čidlo pro SDO s názvem EUV Variabilita Experiment (EVE). „EVE nám poskytne nejvyšší časové rozlišení (10 s) a nejvyšší spektrální rozlišení (<0,1 nm), to je obrovské zlepšení oproti minulé misi.“

EVE, AIA, HMI. V příštích pěti letech bude Solar Dynamics Observatory používat těchto zařízení k předefinování naší hvězdy na hvězdu proměnou.

Že by začalo maximum i pro přepisování učebnic?

P. S.

Sluneční konstanta je oxymoron,“ říká Judith Lean z Naval Research Lab.

Měření z mise SORCE naznačují, že variabilita celkového slunečního ozáření za posledních šest let klesla.

Vzhledem k tomu, že se SDO specializuje na extrémní ultrafialovou oblast spektra, nebude dělat přímé měření celkového slunečního ozáření. Přesto může kombinace dat z SDO a jiných kosmických sond vrhnout nové světlo na velmi diskutované a důležité téma: klimatické změny na Zemi.

Zdroj: NASA

Dagmar Jarošová Dagmar Jarošová

Člen NAF-nezávislého astronomického fóra http://astroforum.the-up.com/forum.htm , externí člen ČAS Sekce pro děti a mládež http://mladez.astro.cz/ Všechen čas mi žere vesmír :-).
http://daja149.ic.cz/

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom