Top

Začátek astronomického jara

Marek Kolasa, Pátek, 19. Březen 2010

Jarní (podzimní) rovnodennost je okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci (přechází přes nebeský rovník). Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Letos jarní rovnodennost nastává na severní polokouli (tedy u nás) 20. března v 18.32 středoevropského času. Přesný čas rovnodennosti se v jednotlivých letech mění.

Foto © David Farinič

Tyto a podobné úkazy byly v severní Evropě cíleně pozorovány a zaznamenávány snad už před 40 000 lety. Později pak člověk začal budovat astronomické stavby, které byly umístěny a orientovány podle významných dějů na obloze.

Lidé si totiž všimli, že poloha Slunce při východu či západu se opakuje v cyklech majících souvislost se střídáním ročních období. Mohli tak předvídat příchod jara či dalších ročních období, které přímo ovlivňovaly jejich život.

Foto © Marek Kolasa

Z těchto důvodů pořádali naši předci v tyto období řadu různých slavností. V případě začátku jara tyto oslavy bezesporu souvisely s odchodem zimy a příchodem dnů plodnosti a hojnosti.

Máme dochovány důkazy o tom, že jarní rovnodennost slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané nebo Májové. U některých z dávných civilizací (Babylóňané, Mezopotámci, Sumerové – 2000 až 3000 př. n. l), dokonce právě v době jarních rovnodenností začínal nový rok. Stále takto začíná jeden z kalendářů nejstaršího (pravděpodobně) dochovaného náboženství – zoroastrianismu.

Marek Kolasa Marek Kolasa

Milec astronomie a dění na obloze. Předseda sdružení Amatérská prohlídka oblohy a externí zaměstnanec Hvězdárny a planetária J. Palisy, jehož obživou je práce grafika. Je ženatý (žena Magdalena), má dcery Annu a Adélu. V současné době bydlí na východním okraji města Havířova.
http://about.me/mkolasa

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom