Top

Objevení a znovuobjevení komety Machholz C/2010 F4

Martin Mašek, Sobota, 3. Duben 2010

Don Machholz, 28. března 2010

Některé komety jsou k objevení přímo předurčeny. Jsou jasné a snadno viditelné. Visí na obloze po několik měsíců a některé dokonce dosáhnou viditelnosti pouhým okem.

Některé komety je téměř nemožné zachytit. Zjasní až při vstupu do vnitřní části Sluneční soustavy, ale přitom zároveň putují oblastmi špatně dosažitelnými lovcům komet. Některé se pohybují rychle, některé zůstanou slabé, u některých se setkáme s obojím. Toto je příběh o jedné z těchto komet. Nestačilo ji jen objevit, ale musela být nalezena podruhé předtím, než mohla být potvrzena.

O astronomii jsem se začal zajímat ve svých osmi letech. K mým třináctým narozeninám jsem dostal svůj první dalekohled, 2“ (5 cm) refraktor.  Ten jsem používal tři roky na pozorování Měsíce, planet a hvězd. V šestnácti jsem si koupil k Vánocům 6“ (15 cm) zrcadlový dalekohled, který jsem používal po mnoho let. I nadále používám tento dalekohled při veřejných „star party“ a našel jsem s ním moji desátou kometu (C/2004 Q2).

Na konci roku 1974, poté, co jsem se naučil oblohu, dělal nějaké astrofotografie a skončil tříletou vojenskou službu, rozhodl jsem se posunout můj astronomický koníček o další stupeň. Z možností, které se nabízely, jsem si vybral lovení komet. Velmi málo amatérských astronomů se zabývalo hledáním komet. Měl jsem rád pozorování noční oblohy a nestálo to nic. A tak jsem prvního ledna 1975 začal systematicky hledat komety.

1978

Uběhly skoro čtyři roky a strávil jsem 1700 hodin hledáním, než jsem našel svoji první kometu v září 1978 na hoře Loma Prieta v pohoří Santa Cruz v Kalifornii. Na další objev jsem čekal šest let, kdy jsem našel kometu v květnu 1985 z Big Bear v Kalifornii, v poslední den astronomické konference.

Můj další objev přišel téměř po roce, kdy jsem objevil svoji první periodickou kometu známou jako 96P. Je to jedna z nejpodivuhodnějších komet, která kdy byla objevena. Zdá se být nejjasnější periodickou kometou vracející se pravidelně každých 5,2 roku.

V srpnu 1988 jsem našel svoji čtvrtou kometu. Stejně jako moje druhá se rozpadla při přiblížení ke Slunci.

Pak jsme se přestěhovali do Colfaxu v Kalifornii, kde jsem našel dvě komety v roce 1992, tři v roce 1994 a jednu v roce 2004. V posledních patnácti letech se zabývám hledáním asi sto hodin ročně, většinu z mé domácí observatoře.

A tak v úterý 23. března jsem vstal ve 4:15 a věnoval se hledání komet. V průběhu předchozího týdne jsem prohlédl většinu východní oblohy. Především v okolí nebeského rovníku a jižně od něj. Dneska chci pokrýt oblasti na severovýchodní obloze.

Použil jsem 18,5“ (0,46 m) reflektor, f/4,8 s okulárem, který dává zvětšení 77x a zorným polem 0,8°. Dalekohled jsem koupil z druhé ruky od kolegy v květnu 2006. Nikdy mne nezasáhla „přístrojová horečka“ – touha mít větší a větší dalekohled. Vždy jsem věřil, že viditelnost slabých objektů závisí na očích, obloze a dalekohledu. A pravděpodobně v tomto pořadí.

Když jsem si koncem roku 1975 zhotovil 10“ (25 cm) zrcadlový dalekohled, měl jsem jeden z největších dalekohledů, které se používaly pro hledání komet.

Od té doby začali postupně lovci komet používat větší dalekohledy, většinou s průměrem 16“ na konci osmdesátých let. Já zůstal věrný 10“ dalekohledu do roku 2006, kdy jsem koupil 18“ dobson.

Jak šel čas, v roce 1983 jsem si postavil 5“ (12 cm) binokulár, se kterým jsem objevil čtyři komety.

Když jsem začal používat 18“ dalekohled na hledání komet, uvědomil jsem si, že mohu zachytit mlhavé objekty až do 13 mag, asi pětkrát slabší, než mým 10“ reflektorem. Kompromisem za tento nárůst bylo menší zorné pole (jen 35 % toho, které jsem měl u 10“). S menším zorným polem mi pokrytí dané oblasti oblohy trvalo mnohem déle. Toto je jedno z rozhodnutí, které musí lovec komet udělat. Buď pokryje velkou část oblohy a nevidí slabší objekty, nebo pokryje menší plochu oblohy a vidí spoustu slabých objektů.

23. března poté, co jsem se oblékl (teplota byla 5°C), vydali jsme se já a můj pes, žlutý labrador Roxy, do observatoře na další lov komet. Začal jsem ve 4:35 s cílem pokrýt obdélníkovou oblast mezi 45 a 30 stupněm severní deklinace. Po každém zametení oblohy jsem se vrátil k výchozímu bodu a pokračoval v zametání. Protože se Země otáčí kolem osy a hvězdy v této části oblohy stoupají, zametal jsem nyní v nových částech oblohy.

Při vizuálním hledání komet pozorovatel kouká do okuláru dalekohledu, zatímco pomalu skenuje oblohu zametáním po obloze. To, co hledá, je nejasný světlý flíček. Když je kometa objevena, tak typicky nemá ohon a pohybuje se velmi pomalu, kolem jednoho stupně za den (dva měsíční průměry).  V průběhu zametání na obloze naleznete spoustu slabých objektů. Ale z více než 99 % jsou to galaxie, hvězdokupy, mlhoviny, nebo malé skupinky hvězd. Ty jsou zakresleny v mapách a počítačových planetáriích. Občas lovci komet narazí na již dříve objevenou kometu, o nich se lze dozvědět na Internetu. Během mého pozorování mám vždycky s sebou výpis těchto komet.

Mám také dalekohled vybavený elektronickým zařízením, které mi zjistí, kam dalekohled míří. To projde svoji databázi a vypíše mi, zda je nějaká známá galaxie či hvězdokupa v zorném poli.

Narazil jsem na několik takových objektů během zametání. Všechno to byly galaxie – NGC 7217, 7331 a 7426. Po hodině zametání jsem si uvědomil, že mám asi patnáct minut do začátku svítání, které ukončí moje pozorování.

V 5:37 jsem narazil na další difúzní objekt. Byl slabý, podobný galaxii 7217, kterou jsem viděl dřív. Ale toto nebyla galaxie. Nevěděl jsem ani o jiném objektu v této oblasti. Podíval jsem se na displej elektronického zařízení. To vypsalo „Vyhledávám ..“. To znamená, že nemá v databázi nic v této oblasti oblohy. Znovu jsem se podíval, abych se ujistil, že je to difúzní a ne malá skupinka hvězd. Bylo to nejasné, difúzní ..

Bylo třeba provést ještě dvě nezbytné kontroly. Za prvé jsem se musel ujistit, že se nejedná o známou kometu. Zapamatoval jsem si polohu, kterou mi ukázalo elektronické zařízení (RA 22h 53m, +31.3°) a porovnal souřadnice všech známých jasnějších komet, které by mohly být viditelné přes můj dalekohled. Žádná nebyla v této oblasti. To mi zabralo pár minut, takže jsem musel najít objekt znova. Teď jsem si byl docela jistý, že to byla neobjevená kometa.

Druhá kontrola spočívá v pozorování pohybu. Kometa by se měla během asi půl hodiny projevit vlastním pohybem oproti hvězdnému pozadí. Udělal jsem kresbu na papír, zobrazující hvězdy a „x“ do místa, kde byla kometa. To bylo jedenáct minut poté, co jsem spatřil kometu poprvé. Na pozadí mi hrálo rádio. Učinkovali Rob, Arnie a Dawn. Arnie mluvil o vybuchujících velrybách. Bylo to vtipné, ale musel jsem držet svého úkolu

Obloha světlala a kometu bylo stále těžší spatřit. Přešel jsem na větší zvětšení  a udělal další kresbu. Také jsem zakreslil polohu objektu do mého atlasu, což mi pomohlo k potvrzení souřadnic. Po snížení zvětšení zmizela kometa v jasu pozadí. Nezaregistroval jsem žádný pohyb.  Uklidil jsem dalekohled a vrátil jsem se domů.

Potenciální objevy komet jsou hlášeny do  Smithsonian Astrophysical Observatory, vlastně do její části známé jako Centrální úřad pro astronomické telegramy (CBAT).  Tam je ústředí. Potvrzují existence komet, pokud mohou, a určují oběžné dráhy a jména komet. Pak vydávají oznámení o kometách. Nicméně za účelem následných poobjevových pozorování mají raději nějakou detekci pohybu, aby ostatní pozorovatelé věděli, kam namířit své dalekohledy.

Zpět u svého stolu jsem se obrátil na můj počítač a vstoupil do světa Internetu.  Ověřil jsem si webové stránky CBAT (CMTChecker), abych se ujistil zda v dané pozici nebyla některá ze známých komet. Žádná tam nebyla. Pak jsem se podíval na jiné webové stránky a stáhl snímky této oblasti, které byly pořízeny před lety. Žádné slabé galaxie či skupinky hvězd zde nebyly.

Musel jsem učinit rozhodnutí. Mám napsat do CBAT o této kometě, nebo počkat do dalšího dne a zkontrolovat ji druhou noc? Probudil jsem svoji ženu a řekl jí, co jsem našel. Poté jsem se rozhodl, že nejlepší volbou bude informovat CBAT dnes. Napsal jsem email s vysvětlením, že jsem nedetekoval pohyb. Udal jsem pozici, jasnost (11mag), datum a čas, kdy jsem objekt pozoroval. Také jsem dodal, že obloha by měla být zítra ráno jasná, a tak snad budu schopen udělat další pozorování a získat druhou pozici.

Normálně to není žádný problém.  Měl jsem rušný den, ale neutekl moc rychle. Jako realitní odhadce jsem dělal výzkum, analýzy a dvě inspekce. V druhé polovině dne začala přicházet od západu vysoká oblačnost.

Nespal jsem moc dobře, kontroloval jsem počasí několikrát, než jsem definitivně vstal ve 3:50, předtím než kometa vylezla nad obzor. Šel jsem do pozorovatelny, odkryl jsem dalekohled a díval jsem se na pár hvězdokup během čekání na kometu. Počasí nebylo dobré, vysoká cirrovitá oblačnost zakrývala některé hvězdy.

Oblast s kometou vystoupala nad místní obzor ve 4:30. Zamířil jsem tam dalekohled a díval se. Hvězdy přes mraky mizely a zase se objevovaly. Nejlepší obloha byla kolem 5:15, pak mraky znovu zhoustly. Neviděl jsem kometu, ale také nic v oblasti, kterou jsem pozoroval předchozí ráno. Vrátil jsem se domů a napsal jsem sdělení do CBAT. Navrhl jsem jim, aby dali oznámení na stránku Confirmation page (pro pozorovatele, kteří se snaží potvrzovat objevy), nebo ať to oznámí jiným pozorovatelům a přimět je, aby se pokusili ověřit objev. Navrhli to druhé.

Pro další ráno byl pro oblast Colfaxu předpovídán déšť. Po kontrole počasí pro jiné části USA jsem to oznámil amatérskému astronomovi Alanu Haleovi z Nového Mexika a požádal jsem ho o potvrzení objevu. Alan je spoluobjevitel komety Hale-Bopp, již dříve mi potvrdil některé moje objevy a tak se mohu spolehnout, že uvidí podobný objekt. Řekl mi, že to zkusí.

Další den byla středa. Moje auto nestartovalo, potřeboval jsem vyměnit autobaterii. Poté jsem jel do Nevady na 6 mílovou inspekci 40 akrového pozemku.

Brzy ráno v Colfaxu pršelo. Zavolal mi Alan Hale. Viděl kometu? Neviděl, hledal dva až tři stupně od původní pozice. Jediný důvod, proč by ji přehlédl, je, že byla poblíž jasné hvězdy.

CBAT uvedla, že nikdo neposlal zprávu o jejím pozorování.

Měl jsem před sebou pouze dvě rána bez Měsíce na obloze, abych kometu vyhledal. Otázka byla, kam se poděla. V pátek 26. března Měsíc zapadal ve 4:44 a měl jsem pouze hodinu temnou oblohu na hledání. Další den ráno bych měl ještě méně času. Také jsem věděl, že některé komety v této oblasti míří ke Slunci. To by byla oblast pod původní polohou komety. Začal jsem zametat v obdélníku o velikosti alespoň sedm stupňů od původní polohy. Měl jsem dvě krátká rána na to, abych znovu nalezl kometu, jinak bude pravděpodobně navždy ztracena. Naplánoval jsem si začátek hledání na 4:15.

V ten den jsem vyčistil zrcadlo dalekohledu a zkolimoval optiku. Pršelo až do noci. Ale bouřka se pohybovala rychle a na třetí hodinu ranní hovořila předpověď počasí o vyjasnění. Vstal jsem krátce před čtvrtou ráno a obloha byla skutečně jasná. Začal jsem s dalekohledem zametat po obloze ve 4:20. Po následujících 58 minut jsem nacházel jen galaxie. Konečně v 5:19 jsem nalezl difúzní objekt. Moje první a jediná myšlenka byla, že je to ona. V této oblasti nebyly žádné galaxie a tak jsem si zakreslil polohu do mého atlasu a udělal si náčrt, abych se ujistil, zda se bude kometa pohybovat ve správném směru. Šel jsem domů vzbudit moji ženu a mladšího syna Marka, Matta bylo příliš těžké probudit. Mark přišel a viděl ji, ale moje žena nebyla schopná ji v dalekohledu spatřit.

Kometa se pohybovala dva stupně za den, to je na kometu docela rychle.

Poslal jsem hlášení do CBAT. O hodinu později jsem mluvil s Dr. Marsdenem z CBAT. Uvažoval o odkladu o oznámení objevu, dokud nebudou mít předběžnou dráhu, což vyžadovalo více přesných pozic od pozorovatelů s elektronickými kamerami. Objekt byl umístěn na NEO Confirmation page a pozorování od ostatních pozorovatelů rychle přicházela. Oznámení o objevu komety bylo zveřejněno v pátek 26. března. Kometa zůstane slabá a bude obtížněji viditelná, jak se bude blížit ke Slunci.

Toto je moje jedenáctá kometa, která nese moje jméno. Strávil jsem hledáním 607 hodin od mého předchozího objevu v roce 2004. Od prvního ledna 1975 jsem hledal 7654,25 pozorovacích hodin.  Jedná se o první vizuální objev komety od října 2006. Díky automatickým přehlídkám oblohy, které objevují mnohem slabší objekty, než může vizuální lovec spatřit, lze očekávat pokles vizuálních objevů.

S každým mým objevem komety pociťuji požehnání a pokoru, že jsem mohl najít nějaký z těchto objektů.

Tato kometa musela být objevena nadvakrát.

S laskavým svolením autora přeložil Martin Mašek.  Autorův web naleznete na této adrese -  http://thecomethunter.com

Martin Mašek Martin Mašek

Amatérský astronom, vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet a proměnných hvězd.
http://cassi.astronomie.cz

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom