Top

Hluboký pohled do galaxie Centaurus A

Redakce, Úterý, 29. Květen 2012

Na tomto novém snímku pořízeném na Evropské jižní observatoři (ESO) je zachycena podivná galaxie známá jako Centaurus A. S celkovou délkou expozičního času přesahující 50 hodin se jedná pravděpodobně o nejhlubší snímek tohoto neobvyklého působivého objektu. Snímek byl vytvořen pomocí dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla (Chile).


Centaurus A, též známá pod označením NGC 5128 [1], je neobvyklá hmotná eliptická galaxie se supermasivní černou dírou ve svém středu. Nachází se asi 12 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Kentaura (Centaurus) a jedná se nejjasnější rádiovou galaxii na obloze. Astronomové se domnívají, že její jasné jádro, silné rádiové emise a jety jsou důsledkem přítomnosti centrální černé díry o hmotnosti kolem 100 milionů Sluncí. V přehuštěném centru galaxie padá hmota do chřtánu černé díry a uvolňuje obrovské množství energie.

Snímek pořízený kamerou WFI nám umožňuje rozpoznat eliptický tvar, který se projevuje protažením okrajových slabých částí. Záře, která vyplňuje většinu snímku, přichází od stovek miliard chladnějších a starších hvězd. Na rozdíl od většiny eliptických galaxií je ale úhledný tvar galaxie Centaurus A narušen širokým tmavým pásem hmoty, který zakrývá její střed.

Tento temný pás obsahuje velké množství plynu, prachu a také mladých hvězd. Jasné mladé hvězdokupy v pravé horní a levé dolní okrajové části pásu vykazují rudou záři typickou pro oblaky vodíku s probíhající hvězdotvorbou, některé izolované prachových oblaky jsou naopak viditelných jen jako siluety proti hvězdnému pozadí. Tyto útvary a výrazné rádiové emise jsou pádnými důkazy, že Centaurus A vznikla spojením dvou galaxií. Prachový pás pravděpodobně představuje zbytky spirální galaxie roztrhané na kusy gravitačními silami obří eliptické galaxie.

Nová série snímků pořízených kamerou WFI obsahuje dlouhé expozice přes červený, zelený a modrý filtr, a také přes filtry speciálně navržené pro sledování záření vodíku a kyslíku. Poslední jmenované nám pomáhají zvýraznit ve viditelném světle známé jety galaxie Centaurus A, které byly slabě pozorovatelné i na předchozím snímku této galaxie, získaném stejným přístrojem (eso0315a).

Z galaxie se směrem do levého horního rohu snímku táhnou dvě skupiny načervenalých filamentů, které jsou zhruba rovnoběžné s mohutnými jety pozorovanými v rádiové oblasti. V obou případech se jedná o hvězdné porodnice, kde vznikají mladé horké hvězdy [2]. Nad levou částí prachového pásu vidíme také vnitřní filamenty, které se nacházejí asi 30 000 světelných let od středu galaxie. O něco dále, asi 65 000 světelných let od jádra a poblíž horního levého rohu snímku, jsou pak viditelné vnější filamanety. Na snímku je pravděpodobně patrný mnohem slabší náznak druhého jetu, směřujícího v opačném směru do pravé spodní části obrázku.

Galaxie Centaurus A byla podrobně zkoumána na různých vlnových délkách od rádiových vln až po paprsky gama. Především pozorování provedená v oblasti rádiových vln a rentgenového záření byla klíčová pro studium interakce mezi centrální černou dírou a jejím okolím, viz eso0903. Výzkum galaxie Centaurus A pomocí sítě antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA právě začíná.

Mnohá pozorování galaxie Centaurus A, která byla použita k vytvoření tohoto snímku, byla pořízena při ověřování možností využití pozemních přehlídek oblohy k detekci a studiu proměnných hvězd v galaxiích, jako je Centaurus A, tedy ležících mimo místní skupinu galaxií. V galaxii Centaurus A přitom bylo objeveno na 200 proměnných hvězd.

Poznámky
[1] Tuto galaxii poprvé zdokumentoval Britský astronomem James Dunlop (Parramatta observatory, Austrálie), a to 4. srpna 1826. Bývá často označována jako Centaurus A, neboť byla prvním jasným zdrojem rádiových vln objeveným v souhvězdí Centaura v 50. letech 20. století.

[2] Původ obou filamentů není úplně jasný a astronomové stále nevědí, zda se jedná o výsledek ionizace radiací z jádra galaxie či o vliv rázových vln pocházejících ze shluků plynu.

[3] Další informace byly publikovány v práci J.T.A. de Jong a kol. 2008.

Odkazy

Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Redakce Redakce

Amatérská prohlídka oblohy
http://www.astronomie.cz

Komentáře

Kometáře jsou uzavřeny.

Bottom