Top

Tento víkend uvidíme na obloze meteorický roj Geminid

Jiří Dušek, Pátek, 13. Prosinec 2013

Příslib komety ISON se bohužel v posledních dnech roku 2013 nenaplnil, přesto nám ale Sluneční soustava připravila několik zajímavých představení. V první polovině prosince můžeme stále ještě nízko nad západním obzorem za soumraku obdivovat planetu Venuši, která dosahuje největšího lesku. Naopak nad východním obzorem spatříme Jupiter, dominantu souhvězdí Blíženců. Po půlnoci se objeví Mars v souhvězdí Panny a nakonec i Saturn v souhvězdí Vah.

Pravděpodobně tím nejzajímavějším úkazem – pokud přeci jenom nepřekvapí kometa ISON, se stane průlet meteorického roje Geminid v období kolem 14. prosince. Srážky naší planety s tělesy meziplanetární hmoty se odehrávají nepřetržitě. Tyto tzv. meteoroidy jsou přitom směsicí pozůstatků z dob, kdy vznikala Sluneční soustava, zbytků po kolizích planetek z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem a po průletech kometárních jader kolem Slunce. Je prokázáno, že některé pocházejí z Měsíce, Marsu, Merkuru a z planetky Vesta.

Obdélníkový výřez zobrazuje výhled nad západní obzor, kde 14. prosince zahlédneme meteory roje Geminid. Velikosti jednotlivých těles jsou oproti skutečnosti výrazně zvětšeny.

Nejčastěji se jedná o velmi drobná tělesa s hmotností do jednoho miligramu, které za rychlosti až sedmdesát kilometrů za sekundu vletí do atmosféry, a buď se bez světelného doprovodu ihned vypaří anebo se pozvolna snesou k zemskému povrchu. Mikrometeority jsou pak strhávány vzdušnými proudy až k zemi, kam dopadají spolu s dešťovými srážkami.

Meteoroidy o větší hmotnosti, alespoň desetiny gramu či větší, proniknou do výšky až sedmdesát kilometrů nad zemí (tzv. mezosféra). V takovém případě se prudce ohřejí, rychle vypaří a my můžeme sledovat světelný doprovod jejich zániku – ionizované a zpětně rekombinované molekuly zemské atmosféry – stejně jako původního tělesa, označovaný jako meteor. Má-li meteoroid hmotnost od jedné do deseti tun, vydrží ohnivý průlet atmosférou, a i když díky tepelnému namáhání zpravidla exploduje, mohou jeho zbytky dopadnout až na zemský povrch, kde se z nich stanou meteority.

Většina tzv. sporadických meteorů vzniká při náhodných setkání Země s ojedinělými částicemi meziplanetární látky (několik úkazů za hodinu). Naše planeta se však na cestě kolem Slunce setkává také se skutečnými proudy těchto částic – meteorickými roji. Většina z nich je velice řídká, pokud ale Země vlétne do hustšího roje, pak spatříme i více než deset meteorů za hodinu. Všechny přitom budou díky perspektivě vyletovat zhruba z téhož místa oblohy – radiantu.

Ve výjimečných případech jsou meteorické roje natolik husté, že mohou v průběhu pouhé hodiny způsobit stovky, dokonce i tisíce meteorů a vytvořit tak meteorický déšť. Například v listopadu 1966 bylo za pouhých 20 minut zahlédnuto až 100 tisíc Leonid. Aktivitu meteorických rojů každopádně ovlivňuje celá řada faktorů – především světlost oblohy, rozhled, poloha radiantu vůči obzoru a okamžik průletu planety Země nejhustší částí proudu prachových částic.

Sázkou na jistotu přitom mohou být právě Geminidy, poslední bohatý meteorický roj kalendářního roku s radiantem poblíž hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců (lat. Gemini). Jedná se o drobné částice pocházející z malé planetky označované Phaeton. Ta se pohybuje kolem Slunce s periodou 1,43 roku po velmi protáhlé dráze, která ji zanáší ke Slunci blíže, než se pohybuje Merkur. V té době se na povrchu dočasně zahřeje až na 700 stupňů Celsia. Planetka Phaeton byla objevena v roce 1983, má průměr nanejvýš 5 kilometrů a nejspíš se jedná o vyhaslé jádro bývalé komety.

Nejhustší částí roje proletí naše planeta v sobotu 14. prosince v ranních hodinách. Měsíc sice bude pouze tři dny po úplňku, ale zapadá kolem půl čtvrté ráno. Nejvíc meteorů – až několik desítek za hodinu – jich máme šanci zahlédnout těsně před rozbřeskem.

Sledovat Geminidy není obtížné. Stačí se teple obléci a ulehnout na lehátko nebo si jenom sednout do pohodlného křesla. Podmínkou je dobrý rozhled až daleko k západnímu obzoru, stejně jako tmavá obloha. Bude-li ještě nad obzorem Měsíc, je nezbytné se dívat mimo něj. Pokud budeme mít štěstí, zahlédneme jednu Geminidu v průměru každé dvě minuty.

Celooblohová mapka je nastavena na 1. prosince 2013 na 22 hodin středoevropského času (15. prosince platí pro 21 hodin a 31. prosince pro 20 hodin středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.

Jiří Dušek Jiří Dušek

Komentáře

6 komentářů k “Tento víkend uvidíme na obloze meteorický roj Geminid”

  1. » Tento víkend uvidíme na obloze meteorický roj Geminid - Astronomicon dne Pátek, 13. Prosinec 2013 v 15.59 řekl(a):

    [...] zdroj: http://www.astronomie.cz/2013/12/tento-vikend-uvidime-na-obloze-meteoricky-roj-geminid/ [...]

  2. Gemini Horoscope dne Neděle, 15. Prosinec 2013 v 7.01 řekl(a):

    Gemini Horoscope…

    Tento víkend uvidíme na obloze meteorický roj Geminid : Amatérská prohlídka oblohy…

  3. FREE SEO dne Pondělí, 23. Prosinec 2013 v 20.04 řekl(a):

    Great websites from the internet……

    Well written! Let me suggest you this interesting websites ……

  4. Make Money payment proof included dne Středa, 8. Leden 2014 v 20.35 řekl(a):

    Read was interesting, stay in touch…….

    Exceptionally well written!…

  5. Make cash Online dne Středa, 8. Leden 2014 v 20.45 řekl(a):

    Wonderful story ……

    Here are a number of unrelated data, nonetheless really really worth taking a your time to visit this website…

  6. Earn Money online in 2014 dne Středa, 8. Leden 2014 v 20.59 řekl(a):

    You should check this out……

    Here are some totally unrelated sites to ours, on the other hand, just take a moment to visit ……

Bottom