Top

Jak je to s halovými jevy dopravdy?

Jan Kondziolka, Úterý, 4. Únor 2014

Nad Paříží se objevil vzácný halový jev. Muž natočil zvláštní sluneční jev známý jako parhelium. V Číně bylo k vidění trojité slunce – to jsou názvy několika úžasných, neuvěřitelných článků z poslední doby, které přinášejí fascinující informace o vzácných tzv. halových jevech, které jen tak běžný smrtelník neuvidí. Korunu tomu téměř pravidelně dodává rádoby meteoroložka, absolventka zemědělky, Dagmar Honsová. Takže jak to je s halovými jevy? Budou i letošní zimu? A budou i v létě?

Nejprve bych rád na pravou míru uvedl terminologii. Nejedná se o žádný Halův jev, jak je často mylně uváděno, pojmenovaný po jejich objeviteli panu Halovi, ani po známém počítači HAL 9000 ze scifi Vesmírná odysea. Vychází ze slova halo, tedy jména jednoho ze základních úkazů. To halo, tedy ten jev je halový a ty jevy jsou halové.  A úplný prapůvod slova hledejme v řeckém Alos, což je kamenný kruh na mletí obilí tzv. žerno.

Další, již zmíněná, častá nepravda je jejich uváděná vzácnost. Různých typů halových jevů existuje několik stovek, z toho valná většina jsou opravdu rarity, které někdo někde za extremních podmínek viděl a zdokumentoval jednou až párkrát v historii. Pak je tu několik desítek vzácných jevů, některé má občas štěstí vidět i „běžný nadšenec“, což mohou být například jevy na pyramidálních krystalech (běžné jsou šestiboké sloupky a destičky) a pak je tu cca deset jevů, které může vidět i naprosto běžný smrtelník. Patří mezi ně například malé, boční slunce (parhelium), horní a dolní dotykový oblouk, cirkumzenitální oblouk, halový sloup, parhelický kruh, supralaterální oblouk. Když se podíváme do statistiky, tak četnost všech jevů je taková, že když budeme mít opravdu poctivého pozorovatele, který se každý den ve dne v noci dívat na oblohu, tak má šanci každý druhý den vidět nějaký jev, byť jen na několik okamžiků. Že takoví lidé neexistují? Ale ano – jeden takový se jmenuje Martin Popek a bydlí v Nýdku!

Schématické znázornění nejčastějších jevů, zdroj: ukazy.astro.cz

Schématické znázornění nejčastějších jevů, zdroj: ukazy.astro.cz

Statistika projektu HOP (Halo observe project) za rok 2007

Statistika projektu HOP (Halo observe project) za rok 2007

Potom by také bylo dobré říct několik slov k tomu, kde, resp. u čeho a za jakých podmínek se dají halové jevy pozorovat. Nutnou podmínkou pro vznik halových jevů jsou ledové krystaly. Ledové! Krystaly! Pokud mrak obsahuje vodní kapičky, nebo pokud prší, halové jevy nevniknou. Vznikne například duha, korona nebo irizace, což je jiná skupina tzv. ohybových jevů jevů. Není tedy pravdou, jak jednou uvedla známá odbornice na zemědělství  a samozvaná meteoroložka Dagmar Honsová, když komentovala naprosto ojedinělý a vzácný cirkumzenitální oblouk, že vznikl tak, že ve vyšších vrstvách atmosféry pršelo. Nepršelo, byly tam ledové krystaly! Toto je nejčastější příčina, resp. místo vzniku a nezáleží, jestli je zima nebo léto, ve výškách několika kilometrů mrzne po celý rok.

Nejčastěji se vyskytující jev malé halo. V tomto případě u měsíce. Autor: Pavel Touš 12.1.14

Nejčastěji se vyskytující jev malé halo. V tomto případě u měsíce. Autor: Pavel Touš 12.1.14

Dále je možné pozorovat jevy na krystalcích v ovzduší, myšleno v nejbližším okolí pozorovatele. Říká se tomu diamantový prach a vzniká za silných mrazů, kdy vzdušná vlhkost „vymrzne“ (pro nesmrtelníky desublimuje) a ledové krystalky „vypadávají“ zdánlivě odnikud. Nad vámi je jasná obloha a kolem „sněží“. Podobně se tyto jevy dají pozorovat nejčastěji na sjezdovkách, kdy ledové krystalky vznikají umělým zasněžováním sjezdovek, což je zrovna v tuto dobu výborný tip na pozorování. Pro upřesnění ještě dodám, že se nesmí jednat o běžné sněžení, kdy padají obyčejné vločky, ale musí opravdu „vymrznout“ šestiboké krystaly nebo destičky.

Halové jevy včetně několika vzácnějších při umělém zasněžování na sjezdovce v Szoszowě. Autor: Martin Popek 24.1.14

Halové jevy včetně několika vzácnějších při umělém zasněžování na sjezdovce v Szoszowě. Autor: Martin Popek 24.1.14

A když už to není ani v mraku nad vámi, ani ve vzduchu kolem, tak to leží na zemi. Tedy poslední možnost je pozorování na sněhu, resp. na krystalcích, které tam buď dopadly, nebo tam narostly ze vzdušné vlhkosti (tedy námraza).

No a posledním dělením je podle zdroje světla. Nejčastěji se halové jevy pozorují u Slunce a Měsíce. Poměr pozorování Slunce:Měsíc je cca 10:1, což je dáno jednak tím, že většina slušných pozorovatelů v noci spí, ale také tím, že měsíc nesvítí celou a každou noc a v neposlední řadě také světelným znečištěním oblohy a přílišným jasem okolí pozorovatele.

K dalším nejčastějším jevům patří umělé osvětlení, což je výhradou diamantového prachu. To pak pozorujeme nejčastěji halové sloupy vycházející z lamp, ale i jiné jevy. A k opravdovým raritám se dá zařadit planeta Venuše, v nedávné době bylo také zaznamenáno malé halo u prolétajícího meteoru!

A když už jsme u těch rarit – je jen otázkou času, kdy sondy na Marsu budou prvními pozorovateli prozatím jen simulovaných jevů a to na zmrzlém oxidu uhličitém. Prozatím se musíme spokojit „pouze“ s pozorováním spodního slunce tzv. subsunu z marsovské orbity (zdroj ovšem nespecifikuje, zda se jednalo v tomto případě o krystaly CO2, nebo H2O.

Spodní slucne na Marsu. Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA02164

Spodní slucne na Marsu. Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA02164

Jan Kondziolka Jan Kondziolka

Absolvent bakalářského oboru záchranářství, pracuje jako sestra, zabývá se světelným znečištěním, tvůrce webu svetlo.ian.cz, několik let působil na IAN.cz. Mezi koníčky patří také pozorování halových jevů, noční fotografie, dále je zaníceným trabantistou a dobrovolným hasičem.
http://kojan.kvalitne.cz/

Komentáře

1 komentář k “Jak je to s halovými jevy dopravdy?”

  1. biuro lubin dne Čtvrtek, 6. Únor 2014 v 8.27 řekl(a):

    biuro lubin…

    Jak je to s halovými jevy dopravdy? : Amatérská prohlídka oblohy…

Bottom