Pyramidální hala
Martin Popek, Pondělí, 18. Květen 2009
Vzácnou zvláštností mezi halovými jevy jsou pyramidální hala. Tyto jevy vznikají na specifických pyramidálních krystalech. Ty tvoří doslovně rodinu s rozdílnou velikostí a tvarem vnějších častí krystalu.
Jak na pyramidální hala?
Pokud zrovna nemáte mimořádné štěstí, uvidíte během několika let pozorování jen slabé fragmenty těchto hal, které navíc na obloze vydrží cca 10-20 min. Výjimkou je v tomto jen 9° halo, které je pozorovatelné o dost častěji, avšak bývá pro svojí blízkost Slunci poměrně těžce viditelné. Proto je dobré si vypomoci širokoúhlým zrcátkem, používaným například pro jízdní kola.V zrcátku si promítněte jednotlivá hala odrazem a svým tělem překryjte Slunce. Uvidíte tak více a ušetříte svůj zrak.
Širokoúhlé zrcátko. Zdroj: Ukazy.astro.cz
Další výbornou pomůckou pro zvýraznění slabých hal je skládání v programu Registax. Výsledky bývají někdy dosti překvapivé a ze slabých problematických jevů dělá tento program halové jevy dobře zdokumentované.
Pokud již máme pozorování, je někdy těžké se ve změti hal vyznat. Zde doporučuji, například v programu Photomatix, spojit původní fotografii se snímkem hvězdné oblohy ze stejného objektivu. Podle vzdálenosti hvězd se dají proměřit hala s přesností kolem půl stupně. To je pro určení druhů spolu se simulací hal pro danou výšku Slunce nad obzorem dostatečně přesné.
Halové jevy a hvězdné pole. Zdroj: Ukazy.astro.cz
Halové jevy a simulace. Zdroj: Ukazy.astro.cz
Druhy pyramidálních hal
Bottlingerovo halo kolem spodního Slunce. Zdroj: IAN.cz
Pyramidální hala
Vznikají na pyramidálních krystalcích s náhodnou orientací.
- 9° (Buijsenovo halo).
- 18° (Rankinovo halo).
- 20° (Burneyovo halo).
- 23° (Barkowovo halo).
- 24° (Dutheilovo halo).
- 35° (Feuilleeovo halo).
- Elptické halo (pozorováno bylo až pět hal).
- Bottlingerovo halo (pozorované byly dva hala).
Na pyramidálních krystalech se tvoří i velmi vzácná 6° a 12° hala. Ta byla pozorována jen jednou na Jižním pólu a vznik není dodnes dostatečně objasněn.
Eliptické a Bottlingerovo halo se zřejmě tvoří na zploštělých pyramidálních krystalech, ale zatím jde jen o simulace nepotvrzené sběrem krystalu při samotných úkazech.
Pyramidální parhelia
Pyramidální hala ze dne 10. 9. 2008. Zdroj: Bourky.com
Vznikají na pyramidálních krystalcích s hlavní osou vertikální.
- 9° horní parhelium (0°–57°).
- 9° dolní parhelium (9°–65°).
- 18° parhelia (0°–65°).
- 20° horní parhelium (0°–20°).
- 20° dolní parhelium (20°–65°).
- 23° horní parhelium (0°–65°).
- 23° dolní parhelium (44°–65°).
- 24° horní parhelia (0°–65°).
- 24° dolní parhelia (12°–65°).
- 35° horní parhelia (0°–65°).
- 35° dolní parhelia (28°–65°).
- 18° parhelia jsou dvě (pravé a levé), 9° parhelia jsou dvě (horní a dolní) a ostatní jsou čtyři (dva horní a dva dolní).
Pyramidální oblouky
Kunčické pyramidky se vzácným 35° dotykovým obloukem. Zdroj: Bourky.com
Vznikají na pyramidálních krystalech s hlavní osou horizontální.
- 9° horní dotykové oblouky (0°–65°).
- 9° dolní dotykové oblouky (0°–65°).
- 18° horní dotykové oblouky (0°–65°).
- 18° dolní dotykové oblouky (20°–65°).
- 20° dotykové oblouky (0°–65°).
- 24° horní dotykové oblouky (0°–65°).
- 24° dolní dotykové oblouky (22°–65°).
- 35° horní dotykové oblouky (0°–65°).
- 35° dolní dotykové oblouky (25°–65°).
- Pyramidální helický oblouk (0°–65°).
- 24° dotykových oblouků je osm (čtyři horní a čtyři dolní), 20° dotykové oblouky jsou dva (pravý a levý) a ostatní jsou čtyři (dva horní a dva dolní).
