Top

Rojení kosmonautů klepe na dveře

Redakce, Úterý, 6. Říjen 2009

Ve středu 7. října do Brna zavítají, v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů, ASE Prague 2009, dvě desítky kosmonautů z celého světa. Jednotícím prvkem je motto „Vesmír – šance pro všechny“, které upozorňuje na fakt, že kosmonautika už dávno není doménou dvou světových supervelmocí, ale především motivací a inkubátorem pro všechny společnosti a ekonomiky. Jedním z hlavních cílů návštěvy je inspirace mladých lidí ke studiu vědy, techniky a přírodních věd, ale také popularizace kosmonautiky u nejširší české veřejnosti.

rojeni

Do Brna kosmonauti přijíždějí na pozvání primátora statutárního města Brna pana Romana Onderky a ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně pana Jiřího Duška. V dopoledních hodinách budou slavnostně přivítáni na Nové radnici. Poté na Kraví hoře položí základní kámen „Přírodovědného exploratoria“, čímž oficiálně zahájí přestavbu Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně v moderní přírodovědné vzdělávací centrum. Součástí happeningu, za účasti předních představitelů veřejného života, bude i uzavření tzv. časové schránky, která by měla být opět otevřena v roce 2109.

V odpoledních hodinách se kosmonauti setkají s brněnskou veřejností. Diskuze spojená s autogramiádou se uskuteční ve stejný čas – od 15.00 do 17.00 hodin – na různých místech Brna. Nejen na půdě hvězdárny a planetária, ale také v Moravském zemském muzeu, Knihovně Jiřího Mahena v Brně, Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, Univerzitě obrany a Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně. Na závěr unikátní návštěvy kosmonauti navštíví koncert Filharmonie Brno v Besedním domě. Zazní Šostakovičův Houslový koncert č. 1 a výběr z Čajkovského Labutího jezera. Na housle zahraje Alina Pogostkina, dirigovat bude Aleksandar Marković.

Kde se můžete s kosmonauty potkat? A s jakými?
Diskuze spojená s autogramiádou se uskuteční ve stejný čas – od 15.00 do 17.00 hodin – na různých místech Brna. Na všechna místa je vstup volný, na všech místech je zajištěn překlad do češtiny.

motiv_asep

FAKULTA PODNIKATELSKÁ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ
Kolejní 4, posluchárna č. 384
Kapacita sálu 300 míst k sezení, místenky vydávány nebudou

Reightler Kenneth
Narozen 24. března 1951. Do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1991 jako pilot raketoplánu STS-48 v rámci „Mise k planetě Zemi“, kdy byl vypuštěn satelit UARS ke studiu chemie zemské atmosféry, v roce 1994 pak coby člen americko-ruské výpravy STS-60 zaměřené na nejrůznější biologické, materiálové a jiné experimenty. Celkem ve vesmíru strávil 14 dní, je v pořadí 255. člověkem ve vesmíru.

Garn Jake
Narozen 12. října 1932. Americký republikánský senátor za stát Utah (1974 – 1993) byl palubním specialistou při letu raketoplánu STS-51-D v roce 1985. Během této výpravy byly na oběžnou dráhu uvedeny dva telekomunikační satelity Telesat-I a Syncom IV-3. Celkem ve vesmíru strávil 7 dní, je v pořadí 164. člověkem ve vesmíru.

Yi Soyeon
Narozena 2. června 1978. Byla členkou posádky Sojuz TMA-12, která měla v roce 2008 za úkol vyměnit záchrannou loď u Mezinárodní kosmické stanice a částečně i obměnit stálou posádku. Stala se tak první Korejkou ve vesmíru a druhou asijskou ženou ve vesmíru. Při návratu na zemi došlo k závadě, díky které byla posádka krátkodobě vystavena přetížení 10g. Ve vesmíru strávila celkem 11 dní a je v pořadí 474. člověkem ve vesmíru (49. ženou).

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM MIKULÁŠE KOPERNÍKA V BRNĚ
sál velkého planetária, Kraví hora
Kapacita sálu je 200 míst, jsou vydávány místenky

Avdeev Sergei
Narozen 1. ledna 1956. Celkem třikrát navštívil kosmickou stanici Mir, pokaždé jako člen základní posádky. V letech 1992 až 1998 strávil na oběžné dráze neuvěřitelných 747 dní! Je tak druhým nejdéle pobývajícím člověkem ve vesmíru. Celkem 11 968krát oblétl planetu Zemi a urazil tak 515 milionů kilometrů (třikrát vzdálenost Země-Slunce). Desetkrát vystoupil do volného kosmického prostoru, ve kterém strávil téměř 43 hodin. Je v pořadí 274. člověkem ve vesmíru.

Afanasyev Viktor
Narozen 31. prosince 1948. Byl třikrát členem základní posádky stanice Mir (v letech 1990 až 1999), zúčastnil se též pravidelné výměny záchranné lodě u Mezinárodní kosmické stanice (v roce 2001). Celkem ve vesmíru strávil 556 dní, sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru (39 hodin).  Je v pořadí 238. člověkem ve vesmíru.


KNIHOVNA JIŘÍHO MAHENA V BRNĚ
atrium knihovny, Kobližná 4
Kapacita sálu je 70 míst (+ ochozy), jsou vydávány místenky

Serebrov Alexander
Narozen 15. února 1944. Účastník čtyř ruských výprav lodí Sojuz v letech 1982 až 1994, jak k orbitální stanici Saljut 7, tak ke stanici Mir. Celkem ve vesmíru prožil 373 dní, 10krát vystoupil do kosmického prostoru, kde strávil téměř 32 hodin. Testoval nový skafandr, manévrovací jednotku a prováděl i kontroly stavu Miru. Je v pořadí 110. člověkem ve vesmíru.

Lyakhov Vladimir
Narozen 20. července 1941. Jako člen základních posádek orbitálních stanic Saljut 6 a Saljut 7 pobyl v roce 1979 a 1983 celkem 333 dní ve vesmíru. Byl také členem třetí návštěvy základny Mir, kde setrval necelých 9 dní. Třikrát provedl výstup do kosmického prostoru (celkem 7 hodin), kde se mj. účastnil montáže slunečních panelů. je 91. člověkem, který se dostal do vesmíru.

Balandin Alexander

Narozen 30. července 1953. Jako člen 6. základní posádky stanice Mir pobýval v roce 1990 ve vesmíru 179 dní. Dvakrát též vystoupil do kosmického prostoru, kde setrval celkem deset hodin (oprava izolace kosmické lodi, průlezu jednoho z modulů).  Je v pořadí 226. člověkem ve vesmíru.

MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
přednáškový sál Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8
Kapacita sálu 100 míst k sezení, jsou vydávány místenky

Crouch Roger
Narozen 12. září 1940. Jako palubní specialista letěl v roce 1997 do vesmíru hned dvakrát, pokaždé na palubě raketoplánu Columbia, vždy spolu s laboratoří Spacelab v nákladovém prostoru. První dubnový výprava STS-83 byla zkrácena pro závadu na zařízení pro výrobu elektrické energie, druhá červencová STS-94  již proběhla podle plánu. Celkem ve vesmíru strávil 20 dní. Je v pořadí 356. člověkem ve vesmíru.

Richards Richard
Narozen 24. srpna 1946. Letěl do vesmíru hned 4krát, pokaždé s raketoplánem jako jeho pilot či velitel. V roce 1989 to byla utajovaná výprava STS-28, která vypustila dva špionážní satelity. V roce 1990 výprava STS-41 do vesmíru vynesla observatoř Ulysses určenou ke studiu Slunce. Výprava STS-50 se roce 1992 zabývala experimenty v laboratoři Spacelab, výprava STS-64 v roce 1994  vypustila a opět zachytila satelit SPARTAN-201. Celkem ve vesmíru strávil 34 dní. Je v pořadí 216. člověkem ve vesmíru.

Ross Jerry

Narozen 20. ledna 1948. Veterán sedmi amerických výprav do vesmíru. Celkem ve vesmíru strávil 58 dní, byl na palubě raketoplánu Endeavour, který se v roce 1995 spojil se stanicí Mir, dvakrát navštívil i Mezinárodní kosmickou stanici. Absolvoval řadu výstupů do kosmického prostoru v celkovém trvání 58 hodin, během nichž prováděl unikátní montážní práce. Je v pořadí 194. člověkem ve vesmíru.

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
Kotlářská 2, aula
Kapacita sálu 200 míst, místenky vydávány nebudou

Ivanov Georgi
Narozen 2. července 1940. V roce 1978 se stal prvním Bulharem ve vesmíru, spolu se sovětským kosmonautem Nikolajem Rukavišnikovem letěl na palubě Sojuzu 23 k orbitální stanici Saljut 6. Pro poruchu hlavního motoru (pravděpodobně propálení trysky) se však museli předčasně vrátit zpět na zemi. Během nouzového přistání posádka přežila přetížení 9g. Jeho let trval necelé dva dny, je v pořadí 92. člověkem ve vesmíru.

Aksyonov  Vladimir
Narozen 1. února 1935. Do vesmíru cestoval dvakrát. V roce 1976 na palubě Sojuzu 22 multispektrální snímkování planety Země), v roce 1980 v rámci testů zdokonalené dopravní lodě Sojuz T-2 navštívil orbitální stanici Saljut 6. Celkem ve vesmíru strávil 12 dní. Je v pořadí 79. člověkem ve vesmíru.

Hermaszewski Miroslaw
Narozen 15. září 1941. Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

UNIVERZITA OBRANY
aula Univerzity obrany, Kounicova 44
Kapacita sálu je 130 míst, místenky vydávány nebudou

Kotov Oleg
Narozen 27. října 1965. Do vesmíru cestoval pouze jednou, avšak v roce 2007 na palubě Mezinárodní kosmické stanice strávil jako palubní specialista celkem 197 dní v rámci tzv. 15. expedice. V současnosti je vybrán coby palubní inženýr jako palubní inženýr 22. expedice k Mezinárodní kosmické stanici a palubní velitel 23. expedice k Mezinárodní kosmické stanici, které by se měly realizovat na přelomu let 2009 a 2010. Je v pořadí 452. člověkem ve vesmíru.

Ivan Bella
Narozen 21. května 1964 je prvním slovenským kosmonautem. V únoru 1999 se stal členem rusko-francouzsko-slovenské expedice na kosmickou stanici Mir, kde strávil necelých 8 dní. Posádku tvořili také Viktor Afanasyev a Jena-Pierre Haigneré. Je v pořadí 385. člověkem ve vesmíru.

Zástupci médií se mohou s kosmonauty setkat na neformálním setkání na Nové radnici, při položení základního kamene na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně a při odpoledních besedách s veřejností.

Akce „Rojení kosmonautů“ by se nemohla uskutečnit bez podpory společností ALTA, a.s., SNIP & Co., s.r.o. a Student-Agency s.r.o.. Formálním pořadatelem kongresu je Association of space explorers, pořadatelem-organizátorem kongresu Sdružení pro dopravní telematiku.

Přehledu všech kosmonautů, kteří se zúčastní Kongresu účastníků kosmických letů, a všeobecné informace o kongresu naleznete na stránkách http://www.tapmag.cz/asep/.


Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function userphoto_the_author_photo() in /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-content/themes/revolution-magazine/index.php:74 Stack trace: #0 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-includes/template-loader.php(74): include() #1 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-blog-header.php(19): require_once('/www/doc/www.as...') #2 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/index.php(17): require('/www/doc/www.as...') #3 {main} thrown in /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-content/themes/revolution-magazine/index.php on line 74