Top

400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …

Luděk Fík, Čtvrtek, 7. Leden 2010

… málokterý z historických objevů je tak dobře a právě nyní zopakovatelný amatérskými prostředky bez jakéhokoliv zjednodušení, navíc jako emotivní historické pozorovatelské dobrodružství a hold, připomenutí a inspirace k dalším pozorováním a bádáním, nejen astronomickým …

GG-Jup-16100107-03-80-1

Mohl bych začít v cimrmanovském duchu „byl to ten slavný den …“  7.ledna 1610, kdy v italské Padově zahájil „v první hodinu noci“ další své pozorování Galileo Galilei. Měl připravený zdokonalený dalekohled s větším zvětšením (~20x) a po pozemních a námořních cílech, následovaných nebeskými  Měsícem, Mléčnou dráhou a hvězdokupami Plejády a Jesličky z prosince 1609, přišel na řadu další objekt večerní oblohy, největší planeta Sluneční soustavy,  Jupiter. Promítala se při retrográdním-zpětným pohybem do souhvězdí Býka a v těchto dnech ji minul Měsíc před úplňkem… Večer začal jako další pozorování, které ale přerostlo v jeden ze zlomových objevů zkoumání vesmíru zasahují do souboje geocentrického a heliocentrického náhledu na Sluneční soustavu …  .
Jak jinak ale mohlo na druhou stranu dopadnou, když to byla doba použití nového přístroje představujícího skokovou změnu v pozorovatelském zkoumání vesmíru, navíc v rukách a u oka zkušeného, pečlivého Galileo Galilea.

Galileo_script_arp_600pix_jpg

Galileo zřel Jupiter doprovázený 3 slabými hvězdičkami seřazenými do přímky, věnoval jim pozornost, 13.I.1610 objevil i 4. průvodce, v sérii pozorování, prvotním  7.I. až 2.III.1610 a následujícími, ověřil jejich pohyb s ohledem na hvězdné pozadí a vzhledem ke kotouči planety, usoudil, že mají vztah k Jupiter… a … lidstvo najednou mohlo vidět z odstupu zmenšený náhled na možné uspořádaní nebeských těles sluneční soustavy … .
K potvrzení těchto tezí musel ale GG provést, zaznamenat, analyzovat řadu pečlivých pozorování, výsledky publikovat a následně i hájit … .
Zmiňované dalekohledy

GG-telescope-g_telescope GG-telescope-01

v souvislosti s objevem Jupiterových měsíců musel doplnil mikrometrem pro měření jejich úhlových poloh,

GG-mikrometer-500176
http://brunelleschi.imss.fi.it/esplora/cannocchiale/dswmedia/simula/esimula1_2_1.html … video principu
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/emulti.asp?player=wmv&codice=500176&banda=h … video principu

zhotovil si mechanickou pomůcku pro vyhodnocování poloh měsíců  – Jovilabe … .

2_3_8_800 Jovilabe-500038 Jovilabe-paper-P2_11_800

http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/emulti.asp?player=wmv&codice=500038&banda=h … video principu
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/esim.asp?c=500038 … text
Objev Jupiterových měsíců publikoval v pověstném Sidereus Nuncius – Hvězdném poslovi
vydaném 12. března 1610 (nákladem 550 výtisků)      http://navod.hvezdarna.cz/navod/galileo/obsah.htm

Sideriusnuncius-title-03-53

Galileo objevené měsíce Jupitera pojmenoval po svém mecenáši hvězdami-planetami Medicejskými. Postupem doby byly nazývány Principharus, Victripharus, Kosmipharus a  Ferdinandipharus (pojmenování Hodiernovo), Simon Marius (1614) ve svém Mundus jovilais je pojmenoval Io,Europa,Ganymedes a Callisto, bývají označovány i číslicemi I až IV, či jako Galileovské měsíce.
Do dnešních dní k prvním 4 Jupiterovým měsícům přibyla pěkná řádka dalších včetně tenkého prstence … .
Traduje se že „osoby bystrozraké“ mohou měsíce vidět i pouhýma očima (zmiňována Gaussova matka, E.Helis),  jasnost měsíců by to dovolovala ale většinou tomu brání jas vlastní planety … .

0013096

Galileo Galilei byl vynikajícím a všestranným vědcem své doby. Brzy po vynálezu dalekohledu 1608 s ním sám experimentoval , konstruoval 1609 a zdokonaloval. Použil jej k pozemským a následně i astronomickým účelům 1609,1610, … . Objev Jupiterových měsíců byl jen jedním z řady jeho epochálních  objevů, které s dalekohledem učinil, přiváděl pečlivě, systematicky, napozorované jevy analyzoval, dokumentoval a pilně publikoval. Zhotovoval si spoustu přístrojů, již známých  či vlastní původní konstrukce,  podle potřeb svých pozorování. Ve své době nebyl sám, vždyť i zmiňované Jupiterovy měsíce souběžně přibližně ve stejné době prováděli i další (Marius,Harriot …).
Jak už bylo ale zmiňováno mnohokrát  v této souvislosti, právě pečlivostí a publikační činností je Galileimu prvenství tohoto objevu zřejmě připisováno právem. Navíc v celkovém kontextu není až tak důležité „kdo a kdy dříve“, ale výsledný celkový pokrok v lidském poznání, byť se tento skládá právě z dílčích kroků provedených konkrétními lidmi, které je dobré si připomínat. Právě takové osobní a praktické věci jsou důležité a podstatné a přežijí věky, v tomto případě právě 400 let!, nikoliv plané a nedůležité „každodenní“pletichy, které čas zavane v zapomnění … . Ale to už jsem zabředl někam jinam a možná až příliš do současnosti.

Sluneční soustavou pro tekla spousta slunečního větru, Jupiter od doby objevu jeho prvních měsíců vykonal přes 33 oběhů Slunce, ze 4 oslavenců  nejčipernější nejbližší měsíců Jupitera Io oblétl planetu téměř 83 000 krát , nejvzdálenější Callisto téměř 8 800 krát, …, na Jupiter i jeho rozrůstající rodinu měsíců (přes 60) mířilo stále více a stále větších dalekohledů ze Země i její oběžné dráhy, kolem planety a měsíců se propletlo několik meziplanetárních sond Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a2, Ulysses, Cassini, New Horizont, zejména však v letech 1995 až 2003 sonda Galileo zaměřená právě na Jupiter.
K tomu všemu přispěl obrovskou měrou právě Galileo Galilei a to i zmíněným lednovým pozorováním z roku 1610.
Jupiter , stejně jako celý vesmír, nám tenkrát připravil a postupně i nyní umožňuje podle našich schopností odkrývat další a další překvapivá zákoutí a souvislosti.

GG-portret-Galileo

Poznámky:
–          výzva k pozorování je výzvou poprat se se současným nepříznivým počasím, ale trpělivým nakonec příroda přeje…
–          z toho je vidět jakou prvotní pozorovací řadu 7.I. – 2.III. v tuto zimní dobu roku 1610 GG dokázal učinit
–          kromě mých hrubých výpočtů nemám jinde potvrzenou skutečnost o sousedství Měsíce, navíc ve fázi před úplňkem, v blízkosti Jupitera v době objevů satelitů,
jediným hodnověrným údajem jsou Esperakovy NASA miléniové tabulky  zatmění, které zmiňují úplné zatmění Měsíce 9.1.1610 (tudíž fázi novu),
byť z Evropy a tím ani Itálie nepozorovatelné …
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/5MCLEmap/1601-1700/LE1610-01-09T.gif
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/LEcat5/LEcatalog.html
což je z mé strany výzva k Vašemu připomínkování  a  diskuzi …
–          jaké jsou Vaše zkušenosti s výše zmiňovanou možností vidět Jupiterovy měsíce pouhýma očima ?
–          dnes můžeme polohu Jupiterových měsíců zjistit snadno v ročenkách či na Internetu …
http://planety.astro.cz/jupiter/81/
–          z četných úkazů vzájemnýchpoloh měsíců služila zatmění k určování zeměpisné polohy pozorovacího stanoviště, Olaus Roemer (1676) je využil k určení první hodnoty rychlosti světla, …
– foto :
Istituto e Museo di Storia della Scienza / Institute and museum of the history of science, FlorenceMutimedia katalog:
http://brunelleschi.imss.fi.it/museum/esim.aspc=23294&xsl=2&f=16&f=7&f=3&f=12&f=12&a=
http://www.imss.fi.it/espo/index.html

7.I.2010, Luděk Fík


Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function userphoto_the_author_photo() in /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-content/themes/revolution-magazine/index.php:74 Stack trace: #0 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-includes/template-loader.php(74): include() #1 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-blog-header.php(19): require_once('/www/doc/www.as...') #2 /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/index.php(17): require('/www/doc/www.as...') #3 {main} thrown in /www/doc/www.astronomie.cz/www/www/wp-content/themes/revolution-magazine/index.php on line 74