Trocha historie IX
Redakce, Sobota, 6. Únor 2010
Pod názvem Trocha historie bychom chtěli postupně uveřejnit ukázky z nejstarších čísel Instantního Bílého trpaslíka (doplňku zpravodaje Bílý trpaslík společnosti Amatérská prohlídka oblohy), na který navazují tyto stránky.
Ukázky jsou exkurzí do druhé poloviny 90. let na dění v Amatérské prohlídce oblohy, v astronomii a historickým pohledem na oblohu v těchto letech.
****************************************************************************
* I N S T A N T N I B I L Y T R P A S L I K c. 009 *
****************************************************************************
Zpravodaj spolecnosti Amaterska prohlidka oblohy
Opetne zjasneni Novy Cas 1995
-----------------------------
Kratce po pulnoci 11. dubna tohoto roku pozoroval norsky amater Bjorn H.
Granslo zjasneni teto hvezdy z 9,2 mag (8./9. 4. 1996) na 8,5 mag. Nova byla
objevena minuly rok japoncem Minoru Yamamotem a jak se pozdeji ukazalo jedna
se s nejvetsi pravdepodobnosti o objekt typu HR Del (Nova Del 1967).
O zarazeni Novy Cas se ale vedou dlouhe diskuze. Nekteri astronomove se
domnivaji, ze jde o symbiotickou novu s amplitudou okolo deseti magnitud. To
vsak muze vyvratit vysledek spektralni analyzy, protoze prekurzor nevypada
jako obr spektralni tridy M, jak je tomu u vetsiny symbiotickych hvezd.
Nekteri astronomove vsak tvrdi, ze pritomnost cerveneho obra neni uplnou
podminkou hvezdnych symbioz a ze jsou znamy pripady, kdy dominantni slozka
nemusi mit jeho charakteristiky. Na konecne stanovisko si asi budeme muset
jeste pockat, jelikoz nova ne a ne zmizet a uzavrit tak cely problem(?). Vy
sami se muzete na tuto hvezdu podivat take, mel by k tomu stacit obycejny
triedr. Hledaci mapky i s vyznacenymi srovnavacimi hvezdami najdete (stejne
jako podrobnejsi informace) na VSNET Home Page http:
//www.kusastro.kyoto-u.ac.jp/.
Vzplanuti SW UMa
----------------
U teto hvezdy si naopak typem promennosti muzeme byt docela jisti. Je to
klasicka kataklyzmicka promenna, podobna GK Per, o ktere jsme psali v jednom
z poslednich IBT.
Zjasneni, ktera se pozoruji ale zdaleka nejsou periodicka, jak je tomu napr.
u GK Per. SW UMa prodelala roku 1986 zjasneni, kdy se ze sve klidove hvezdne
velikosti okolo 17 magnitud vysplhala behem nekolika desitek hodin az na 9
magnitud. Pote asi mesic slabla do minima. V tomto stavu se nachazela do
roku 1990, kdy se dostavilo dalsi zjasneni, o nekolik desetin magnitudy
slabsi nez predchozi. Pote se zjasnila temer kazdy rok, amplituda vsak stale
klesala. Letos se v noci z 11. na 12. dubna amateru a pozorovateli VSNETu T.
Jensenovi podarilo "na vlastni oci" spatrit, jak se behem nekolika desitek
minut hvezda vysplhala z 14 mag az na 11 mag v realnem case. (To musela byt
parada!) Prave tato faze zjasnovani hvezdy zajima spoustu teoretiku po celem
svete. Na svetelne krivce jsou totiz pozorovany tzv.: QPOs - tedy kvazi
periodicke oscilace jasnosti. Ty se daji vysvetlit ruznymi zpusoby. Muze se
napriklad jednat o oscilace polomeru akrecniho disku. Tyto oscilace jasnosti
se pozoruji u hvezd typu SU UMa a nekterych dalsich. Jedna se o zmeny
jasnosti o nekolik desetin magnitudy, behem velmi kratkeho okamziku (radove
sekundy). Kataklyzmicke hvezdy jsou o neco pomalejsi, trva jim to 30 az 500
sekund. Rentgenove dvojhvezdy jsou naopak rychlejsi (radove milisekundy).
Lze take pozorovat tzv. superhumpy, tedy zmeny hvezdne velikosti zpusobene
slapovymi silami dominantni slozky systemu. V principu se jedna o stejny
efekt, ktery zpusobuje Mesic obihajici kolem Zeme, vyvolavajici zhustky
v jejim nitru a tim zpomaluje rotaci. V akrecnim disku okolo trpaslika se
tento efekt projevi zpomalenim a zjasnenim jeho casti.
SW UMa je jeden z mala pripadu, kde se daji tyto efekty pozorovat
i vizualne.
Nezkusite to?
Rudolf Novak
Nahodne setkani
---------------
Muza Urania je nam doopravdy priznive naklonena. Ke komete Hale-Bopp se
totiz zacatkem leta priblizi druha, obdobne jasna kometa Kopff! Kolem 11.
cervna ji najdete pouze tri stupne jiznim smerem od komety Hale-Bopp.
Samozrejme, ze budou blizko jen pri podhledu ze Zeme. Vzdalenost komety
Hale-Bopp bude v teto dobe asi 3,2 AU, kometa Koppf bude asi petkrat blize.
Kometu Kopff nalezl roku 1906 August Kopff na observatori v Heidelbergu.
Kolem Slunce obehne jednou za 6,45 roku, nepriblizi se ale k nemu blize nez
planeta Mars. Zajimave je to, ze kometa Kopff mela byt cilem americke sondy
typu Mariner Mark II., ktera ji mela studovat po dobu nekolika let. Podle
predstav mela sonda startovat v cervenci roku 1990. Na sve ceste se mela
nejdrive priblizit ke dvema planetkam (1327) Namaqua a (222) Lucia.
V cervenci roku 1994 by se potom poprve sonda priblizila k jadru komety na
neobycejne malou vzdalenost jen nekolika desitek kilometru. Pote by se opet
vzdalila a po pruchodu perihelem 2. cervence tohoto roku by se k jadru
priblizila podruhe. Ucelem techto manevru melo byt studium zmen na povrchu
jadra. Bohuzel tato zajimava mise byla zrusena. Kometu Kopff tak muzeme
sledovat jen z mnohem vetsi vzdalenosti.
Kometa se mela podle predpovedi zjasnit z osme velikosti v kvetnu tohoto
roku na sedmou velikost v cervenci a zacatkem srpna. V te dobe se bude
pohybovat jihovychodnim smerem u hranic souhvezdi Strelce a Kozoroha. Kolem
16. cervna ji najdete jizne od ypsilon Sagittarii, kolem 1. cervence bude
prechazet pres hvezdu ro Sagittarii.
Jiri Dusek
Kometarium v Ceskych Budejovicich
---------------------------------
Hvezdarna a planetarium Ceske Budejovice s pobockou na Kleti uvadi vystavu
Kometarium, kde se budou prezentovat nejzajimavejsi komety poslednich
dvacetipeti let. Vystava je v hale Hvezdarny a planetaria (Zatkovo nabrezi
4, 370 01 Ceske Budejovice) od dubna do zari 1996. Otevrena je v pondeli az
patek od 8 do 16 hoin (v cervenci a srpnu od 8 do 15 hodin) a take pri
odpolednich, vecernich a vikendovych poradech.
Minulé díly
