Nečekaně překvapivá nova
Dagmar Jarošová, Pátek, 26. Březen 2010
11. března 2010 oznámili amatérští astronomové z Japonska, že objevili novou novu o velikosti 8 mag v souhvězdí Labutě (Cygnus). Brzy si však uvědomili, že pozorovaná erupce není tím, čím se zdála být. Šlo vlastně o neočekávaný výbuch známé proměnné hvězdy V407 Cygni, jejíž velikost se ovšem obvykle pohybuje v rozmezí 12 až 14 mag. V407 Cyg je poměrně všední proměnná hvězda, takže co způsobilo, že tato „dobře vychovaná“ hvězda náhle „zlobí“?
Umělecké ztvárnění symbiotické opakující se novy.
V407 Cyg je symbiotická proměnná. Jedná se o úzké binární spojení, obvykle mezi červeným obrem a teplejším bílým trpaslíkem, jejichž oběžné dráhy mají společné těžiště ve společné mlhovině.
Symbiotické proměnné hvězdy jsou dlouhoperiodické interagující dvojhvězdy, jejichž jednu složku tvoří vyvinutý červený obr (nejčastěji spektra M III), který přenáší hmotu na svého horkého a kompaktního průvodce (nejčastěji bílý trpaslík). Přenos hmoty se v naprosté většině případů uskutečňuje hvězdným větrem vyvinuté složky, který je jak známo velmi vydatný. Hvězdný vítr obra se intenzivním krátkovlnným zářením horké složky ionizuje a vzniká symbiotická mlhovina. Ve spektru soustavy tedy pozorujeme dvě hvězdné složky a jednu mlhovinu.
Symbiotické proměnné se mohou měnit mnoha rozmanitými způsoby, které se studují pomocí spekter, křivek radiálních rychlostí a fotometrických změn.
Asi 20% symbiotických proměnných tvoří typ D (z anglického „dusty“ — prachový), složený z pulzující proměnné typu Mira obklopené horkou prachovou obálkou. V407 Cyg patří mezi ně. Astronomové nikdy předtím u V407 Cyg novu nepozorovali, tak si představte jejich překvapení, když japonští astroamatéři, hledající novy podél galaktické roviny, náhle „přistihli“ tuto mírnou, zaprášenou symbiotickou proměnnou, jak září téměř 100 krát jasněji než kdy předtím.
A to byl jen začátek příběhu.
Výsledky prvního měření změny spektra z 13. března 2010 byly odlišné od všech za celou dobu pozorování této hvězdy i jakékoliv jiné symbiotické proměnné typu Mira proměnné po výbuchu. Vlastnosti emisních spekter odhalily dva odlišné druhy činnosti. Jedním z nich byl relativně pomalý ionizovaný vítr hvězdy Mira, druhý vypadal jako rychle se rozšiřující výtrysk způsobený výbuchem (novou). Ve skutečnosti bylo spektrum pozoruhodně podobné symbiotické opakující se (rekurentní) nově RS Ophiuchi.
Typické výbuchy známých symbiotických dvojhvězd a zejména symbiotických typu D (Mira), obvykle vykazují velmi pomalý nárůst maxima a žádné značné odhození hmoty. U V407 Cyg je vývoj a síla mnohem rychlejší, spíš jako erupce u opakujících se nov RS Oph a T CrB. V407 Cyg možná patří do této vzácné skupiny symbiotických rekurentních nov.
Jako by toho nebylo dost, další kapitolku do tohoto příběhu přidal 19. 3. 2010 velký dalekohled pro oblast záření gama LAT (Large Area Telescope) na palubě Fermi Gamma-ray Space Telescope zjištěním gama záření, což je další jev, který nebyl u symbiotickho systému nikdy dříve zaznamenán. V tomto případě je gama záření způsobeno nejspíše inverzním Comptonovým rozptylem optických a infračervených fotonů na elektronech, urychlených v rázové vlně výbuchu. V podstatě se jedná o to, že fotony ve viditelné oblasti světla ziskají energii od elektronů pohybujicích se blízko rychlosti světla. Magnetické pole je potřebné proto, aby udrželo elektrony na „míste činu“ a ty nemohly uniknout do okolního prostoru.
Stejně jako u mnoha nov a rekurentních nov může být tato erupce pozorovatelná týdny nebo měsíce a rozdíly ve světelném výkonu by mohly být docela složité a zajímavé. Vzhledem k tomu, že sekundární obr ztrácí hmotnost, systém může produkovat velké množství cirkumstelárního materiálu a bílý trpaslík s prachovou obálkou budou pravděpodobně vyrábět širokou škálu proměnných jevů.
Profesionální a amatérští astronomové, zajímající se o proměnné hvězdy, nespustí od nynějška z V407 Cyg „oči“.
Zdroj: Universe Today, astro.sci.muni.cz
Poděkování za odbornou korekturu patří Ondřeji Pejchovi.
