Co nás čeká na obloze v lednu 2011?
Jiří Dušek, Pondělí, 3. Leden 2011
Většina zajímavých nebeských úkazů měsíce ledna – shodou náhod – proběhne v pondělí 3. a v úterý 4. ledna 2011. První událost je více méně symbolická – 3. ledna v 19 hodin našeho času se planeta Země v tomto roce ocitne nejblíže ke Slunci. Obě tělesa oddělí 147,1 milionu kilometrů.
Jenom co se setmí, v noci z 3. na 4. ledna, se však můžeme těšit na meteorický roj Quadrantid, pojmenovaný podle dnes již nepoužívaného souhvězdí Quadrans Muralis. Jelikož patří mezi nejhustší meteorické roje, v ideálním případě kolem třetí hodiny ranní zahlédneme až několik desítek meteorů za hodinu!
Celooblohová mapka je nastavena na 1. ledna 2011 na 22 hodin středoevropského času (15. ledna tedy platí pro 21 hodin a 31. ledna pro 20 hodin středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdeme, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.
Quadrantidy jako první popsal ve třicátých letech 19. století Adolphe Quetelet z Bruselské observatoře, mateřské těleso však bylo nalezeno teprve v roce 2003. Na svědomí jej má „planetka“ 2003 EH1, jejíž průměr nepřesahuje dva kilometry. Pravděpodobně se přitom jedná o fragment komety C/1490 Y1, kterou na přelomu let 1490 a 1491 popsali čínští, korejští a japonští astronomové. Těleso se nyní pohybuje po protáhlé dráze, která jej zanáší až k Jupiteru a naopak přibližuje na vzdálenost pouhých 30 milionů kilometrů k dráze Země, navíc s velkým sklonem k rovině ekliptiky. Řada indicií přitom naznačuje, že se někdy ve druhé polovině 18. století rozpadlo a dalo tak za vznik těm nejnápadnějším Quadrantidám. Proud meziplanetárních částic se totiž v prostoru pohybuje po velmi podobné dráze jako 2003 EH1. Zajímavostí je, že Quadrantidy možná souvisí s dalšími dvěma meteorickými roji (tzv. denními Arietidami a jižnímími delta Aquaridami).
Quadrantidy tedy patří mezi velmi mladé meteorické roje, které do zemské atmosféry vlétají rychlostí kolem 40 kilometrů za sekundu. Proto jsou také aktivní jenom několik málo hodin (na rozdíl od několika dní u takových srpnových Perseid). Vylétat budou z oblasti mezi souhvězdím Herkula, Pastýře a Draka, takže k jejich pozorování musíme vyhledat místo s tmavou oblohou a dobrým výhled především směrem nad východní obzor.
Pozorování zpříjemní Saturn v souhvězdí Panny (vychází po půlnoci), ke kterému se přidá Venuše (vychází kolem 4. hodiny) a za rozbřesku i nízko nad jihovýchodním obzorem zářící Merkur (vychází po 6. hodině). Jenom o pár desítek minut později nastane další zajímavý úkaz – částečné zatmění Slunce, na které se můžeme podívat nejen z většiny Evropy, ale také severní Afriky a západních oblastí Asie. Výjimečný úkaz začne krátce po východu Slunce, nízko nad jihovýchodním obzorem. Temný měsíční kotouč se nejdříve objeví u pravého horního okraje slunečního disku jenom několik minut po osmé hodině našeho času. Následující desítky minut bude zakrývat větší a větší část, až kolem půl desáté Měsíc zakryje přibližně 75 procent Slunce. Úkaz skončí jenom pár minut před desátou hodinou.
Obdélníková mapka ukazuje průběh částečného zatmění Slunce v úterý 4. ledna 2011. Uvedené časy platí s přesností na minuty pro celou Českou republiku.
Zatmění můžeme pohodlně a bezpečně sledovat pomocí speciálních brýlí nebo temného svářečského filtru, jenž se prodává v obchodech s pracovními pomůckami. Namířit na něj lze i dalekohled, například lovecký triedr. V takovém případě je ale vhodné obraz Slunce raději promítnout na čistý bílý papír přidržený za okulárem dalekohledu. Jakmile přístroj na stativu nasměrujeme na Slunce, objeví se na papíru světlé kolečko – obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, stačí projekční plochu přiblížit či oddálit a obraz také zaostřit. Do dalekohledu se ale v žádném případě podívat nesmíme! Při pozorování Slunce je nezbytné vždy se chránit filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i neviditelné záření. V opačném případě hrozí, že si dočasně nebo trvale poškodíme zrak!
Poslední představení 4. ledna proběhne jenom pár hodin po zatmění Slunce. Jupiter, zářící na večerní obloze, se totiž přiblíží k Uranu. Zatímco první planetu snadno spatříme bez dalekohledu v souhvězdí Ryb, Uran je patrný až v triedru. Obě tělesa oddělí pouhých půl úhlového stupně! Díky pomalému pohybu po pozemské obloze přitom bude Jupiter u Uranu velmi blízko nejen 4. ledna, ale také několik dní před tímto a po tomto datu. Samozřejmě, že se planety „potkají“ pouze při pohledu ze Země. Na Jupiter se totiž budeme dívat ze vzdálenosti 770 milionů kilometrů, Uran bude čtyřikrát dál.
Ve zkrácené podobě vyšlo v příloze Lidových novin. Uveřejněno s laskavým svolením redakce.
