Co nás čeká na obloze v březnu 2012?
Jiří Dušek, Čtvrtek, 1. Březen 2012
Březnový festival planet – tak lze označit dění na pozemské obloze v několika následujících týdnech. Ihned po západu Slunce můžeme spatřit Merkur, Venuši, Jupiter i Mars. O pár hodin později se k nim přidá také Saturn.
Nejobtížnější bude nalézt Merkur, velmi nízko nad západním obzorem. Bohužel jenom několik prvních březnových dní, jelikož se rychle úhlově blíží ke Slunci.
Mnohem zajímavější divadlo předvede nápadná Venuše s Jupiterem. Na počátku března spatříme největší planetu Sluneční soustavy asi deset úhlových stupňů nad Venuší. Žádný dalekohled potřebovat nebudeme, obě tělesa budou velmi zřetelná dokonce i za soumraku, na velmi světlé obloze.
Úhlová vzdálenost slabšího Jupiteru a zhruba pětkrát jasnější Venuše se bude den za dnem rychle zmenšovat. V pátek 9. března klesne pod 5 úhlových stupňů, takže je pohodlně zahlédneme v jednom zorném poli běžného loveckého triedru. Rendezvous vyvrcholí mezi pondělím 12. března a středou 14. března, kdy obě zářivé planety vytvoří „dramatickou dvojhvězdu“ širokou pouze tři úhlové stupně. Úžasné zátiší přitom zcela jistě upoutá pozornost i náhodných kolemjdoucích. Bohužel, v dalších večerech budeme sledovat pozvolnou rozluku této dvojice. Viditelnost Venuše se bude i nadále zlepšovat, naopak Jupiter se dál přiblíží ke Slunci, aby nakonec zmizel v jeho záři.
Obdélníkový výřez zobrazuje výhled nad západní obzor, kde můžeme 12. března večer sledovat výjimečné seskupení Venuše s Jupiterem. Poblíž se budou nacházet jasné hvězdy ze souhvězdí Berana, nízko nad obzorem i Merkur.
Velmi zajímavým cílem se může stát i Mars, který již v sobotu 3. března projde opozicí. Bude se tedy nacházet na opačné straně než Slunce. Jenom o dva dny později se také ocitne nejblíže k planetě Zemi. Jasností se přiblíží k Síriovi ze souhvězdí Velkého psa, na rozdíl od něj ale zaujme velmi nápadným, naoranžovělým odstínem.
Bohužel, planeta se kolem Slunce pohybuje po velmi výstředné dráze ve vzdálenosti od 207 do 249 milionů kilometrů. Pokud se tedy v době opozice ocitne současně v odsluní, sledujeme Mars z výrazně větší vzdálenosti, než pokud je v přísluní. Právě takto nepříznivá situace nastává letos. Na Mars se budeme dívat s odstupem asi 100 milionů kilometrů, což nabízí nejhorší výhled od roku 1995. Jenom malou útěchou přitom může být, že skoro stejně špatně jsme na tom byli v roce 2010 a budeme opět v roce 2014. Po celý březen najdeme Mars v souhvězdí Lva a s ohledem na jeho malou úhlovou velikost na jeho kotoučku zahlédneme nejvýš světlou polární čepičku a nejvýraznější tmavé skvrnky.
Celooblohová mapka je nastavena na 1. března 2012 na 22 hodin středoevropského času (15. března platí pro 21 hodin středoevropského času a 31. března pro 21 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.
Tradičním průvodcem březnovým festivalem může Měsíc. V úterý 6. března bude poblíž hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva, o den později projde kolem Marsu. O víkendu 10. a 11. března vytvoří zajímavé zátiší se Saturnem a hvězdou Spica z Panny. Neméně pěkné divadlo se odehraje 25. března, kdy tenký měsíční srpek uvidíme u Jupiteru, resp. 26. března, kdy se ocitne u Venuše.
Není náhoda, že na zimní obloze najdeme řadu nápadných hvězd. Seskupeny jsou do písmene „G“, které začíná Aldebaranem ze souhvězdí Býka, pokračuje přes nažloutlou Capellu z Vozky, Castora a Polluxe z Blíženců, Procyona z Malého psa a Síria z Velkého psa, Rigel z Oriona a končí u Betelgeuze. Naše Slunce se totiž náhodou ocitlo na okraji nevýrazného spirálního ramene Galaxie, nazývaného Orionovo, které je bohaté na mladé zářivé hvězdy a oblaka mezihvězdné látky. Samotná Mléčná dráha je však nenápadná a zahlédnout ji můžete pouze na skutečně tmavé obloze.
