Novinky

O planetce s měsícem (a létajících talířích)

V pondělí 26. ledna došlo k průletu blízkozemní planetky (357439) 2004 BL26 okolo Země. Z pozorování se ukázalo, že tato planetka je doprovázena malým měsícem. Planetka byla zajímavá také tím, že dosáhla na obloze deváté magnitudy a byla tak pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy. Také na některé české weby dorazila zpráva od zahraničních "ufologú", kteří tvrdí, že se ve skutečnosti jedná o létající talíř [1]. Protože nad lidskou hloupostí zvítězit nelze, tento článek si neklade za cíl s těmito zprávami polemizovat. Chtěl by však zvídavému čtenáři ukázat, jak snímky, na nichž je tento měsíc vidět, správně interpretovat.

Obloha v únoru

Únor patří planetě Jupiter, který bude 6. 2. v opozici se Sluncem. To znamená, že je viditelný celou noc. Navíc díky poloze vysoko na ekliptice v Raku je obraz při jeho pozorování klidnější, když vystupuje až 55° nad jižní obzor. Večernímu soumraku vládne jasná Venuše a o něco výše září mnohem slabší Mars. 20. února [...]

Jupiter 2015

Jupiter se nezadržitelně blíží do své letošní opozice se Sluncem, jeho úhlový průměr přesahuje 45″ a tak by stálo za to se na něj podívat. Ale popořadě. Trochu nečekané večerní vyjasnění jsem zaregistroval asi o půl deváté, tak jsem vytáhl triedr 15x70ED a vyrazil kousek od domu, mezi garáže, trochu dále od pouličních světel. I [...]

Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.

Letadlové nosiče raketoplánů podruhé

Letadlové nosiče raketoplánů byly dva speciálně upravené letouny, které převážely raketoplány na větší vzdálenosti. Nejčastěji obstarávaly dopravu z Edwardsovy letecké základny (Edwards Air Force Base, EAFB) do Kennedyho vesmírného střediska (Kennedy Space Center, KSC), ale někdy i na jiná místa.

Není region jako region aneb mapy komety 67P

Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.

2015 – rok průzkumu trpasličích planet

Dalo by se říci, že loňský rok byl ve znamení komet. Asi nejdůležitější událostí v roce 2014 bylo přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Avšak také třeba průlet komety C/2013 A1 (Siding Spring) kolem Marsu byl velmi sledovanou podívanou. Již teď, na počátku roku, to vypadá, že rok 2015 bude naopak rokem trpasličích planet. Už v dubnu sonda Dawn přiletí k trpasličí planetě Ceres a v červenci nás čeká nejvíc očekávaný průlet sondy New Horizons kolem Pluta

Asteroid 2004 BL86 se zatím schovává za oblaky

        Dnes, jak již bylo napsáno, proletí nedaleko od Země zhruba půlkilometrový asteroid 2004 BL86. Pro případ jasného počasí jsme pro vás sice nachystali přímý přenos z této události, nicméně oblačnost je prozatím proti a ani předpověď není nijak skvostná. Pokud se přenos "z první ruky" kvůli meteorologickým vrtochům nezdaří, pokusíme se alespoň opatřit nějaký odkaz na podobný projekt, který má větší štěstí. ... doplnění 22:30: Postupující oblačnost pozorování skutečně znemožnila, takže nezbývá než věřit, že některé z příštích podobných událostí bude mít pro pozorování lepší podmínky. Stejně, bohužel, skončily i ambice dalších podobných projektů, takže počkáme, zda průlet nebyl některým astronomem vyfotografován v místě, kde bylo lepší počasí

5. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 26. 1. 2014 do 1. 2. 2015 Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Průlet Asteroidu 2004 BL86 4 světelné sekundy od nás

        Dnes, tedy 26.1.2015, proletí nedaleko od Země zhruba půlkilometrový asteroid 2004 BL86. Navečer, v okamžiku největšího přiblížení bude asi 1.2 milionu kilometrů, neboli 3 vzdálenosti Měsíce od Země neboli 4 světelné sekundy daleko, díky své velikosti dosáhne zhruba jasnosti zhruba 9. magnitudy a stane se na nějaký čas tak objektem sice nespatřitelným pouhým okem, ale výkonnějším binokulárem či menším astronomickým dalekohledem již ano; navíc jeho pohyb bude mezi hvězdami dobře patrný. Proto se, pokud se sejde dobré počasí a bude spolehlivě fungovat technika, pokusíme dnes večer po cca 19. hodině uspořádat na tomto místě pro Vás přímý přenos z této události

Lednové výročí: Georg Friedrich Julius Arthur von Auwers

Před sto lety, 24. ledna 1915, zemřel německý astronom Arthur Auwers. Mimo jiné se zabýval určováním přesných poloh hvězd a sestavil úplně první tzv. fundamentální katalog.

Rok 2015 je Mezinárodním rokem světla

        Rok 2015 byl valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem světla a technologií založených na světle. V souvislosti s tím se během roku 2015 bude konat množství různorodých tuzemských i mezinárodních akcí, z nichž některé proběhnou i v rámci činnosti naší hvězdárny. Hvězdáři totiž se světlem zpravidla mají co do činění.

Není region jako region aneb mapy komety 67P

Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.

Byli jsme u toho

Nejen kometami živ je člověk. Na obloze jsou i jiné zajímavosti. A některé i docela vzácné. K takovým výjimečným událostem například patří trojitý přechod stínu přes Jupiterův kotouč. A právě takový úkaz nastal dnešního rána. Pozice měsíčků a jejich stínů 24. 1. 2015 v 6.40 UT Trojitý přechod stínů měsíců Jupitera nastává jednou za uherský [...]

(357439) 2004 BL86

Kometa Q2 Lovejoy 18. ledna 2015

Uběhl týden a já řešil samé úžasné věci, jako za koho budu v práci dříve zaskakovat, čí jaké známky mi chybí, co udělat s mým zdravím, abych se cítil lépe, nebo jak zvládnout co nejlépe školení. Zkrátka je pátek a já jsem šťasten, že mohu sedět v klidu nad snímky, které jsem pořídit v neděli večer. [...]

Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou

Vzájemná interakce mezi hvězdami v těsných dvojhvězdách je jedním z důležitých fyzikálních jevů, jež zásadně ovlivňují jejich vývoj. Hmotnější hvězda se vyvíjí rychleji, takže jako první přejde do stádia rudého obra, odvrhne vnější obálky a přemění se v kompaktní objekt – bílého trpaslíka, neutronovou hvězdu nebo černou díru, to v závislosti na počáteční hmotnosti. A zatímco tato hvězda svůj vývoj dokonala, z hvězdy druhé, pomaleji se vyvíjející, může přetékat látka na kompaktní složku. K tomu obvykle dochází, vyplní-li vývojově mladší hvězda svůj Rocheův lalok. Je-li však horká a uniká z ní hvězdný vítr, je tento strháván kompaktním průvodcem a hvězda ani nemusí vyplňovat Rocheův lalok. A právě taková konfigurace zajímala Jana Čechuru a Petra Hadravu z AsÚ.

Nový asteorid 2015 BW92

Reset Měsíce

Už od roku 1974 víme, že v době před necelými čtyřmi miliardami roků došlo na Měsíci k velmi prudkému nárůstu tzv. impaktů, čili dopadů kosmických těles a že tyto dopady doslova “zresetovaly” měsíční povrch. Toto dramatické období vývoje našeho nejbližšího kosmického souseda je dnes označováno jako pozdní intenzivní bombardování. Intenzita bombardování, kterému byl měsíční povrch při tomto

Velká jarní díra a „jarní“ bolidové překvapení

Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

Dawn se blíží k Ceres

Sonda Dawn se pomalu ale jistě blíží k dalšímu cíli své cesty, planetce (správně trpasličí planetě) Ceres. A nejen že se blíží, již pořídila i první zajímavé obrázky.

Huygens: 10 let na Titanu

14. ledna 2005 se evropská sonda Huygens zapsala nesmazatelným písmem do historie vesmírného průzkumu. Znamenala mimořádný technický a vědecký úspěch. Podařilo se jí totiž přistát a vysílat z povrchu Saturnova měsíce Titanu. Tyto informace vědcům pomáhají napovědět, jak vznikl život na Zemi. Titan je totiž naší domovské planetě v mnohém podobný. Do jisté míry můžeme říci, že jsou na něm podmínky, jaké panovaly na mladé Zemi, než se na ní vyskytl život. Pojďme společně zavzpomínat a poodhalit roušku tajemství halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.

Merkur, Venuše (a Měsíc) na západním obzoru

    Kromě komety C/2014 Q2 LoveJoy můžete v těchto dnech po západu Slunce nad západním obzorem pozorovat obě vnitřní planety - Merkura a Venuši, ke kterým se zítra, tedy 21. ledna 2015 přidá pouhý 1,1 dne starý srpek Měsíce. Mapka ukazuje situaci 20 minut po západu Slunce, kdy se objekty nacházejí zhruba 10° nad západním obzorem. Všechna tři zde pozorovatelná tělesa vykazují fáze, nejpatrnější je jev samozřejmě na Měsíci, v dostatečně zvětšujícím dalekohledu připomínají srpek i Merkur (užší srpek-druhý obrázek) a Venuše (spíše necelý kotouč - třetí obrázek)

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy stále na obloze - najděte si ji

    Nad našimi hlavami se po setmění stále vznáší na hranici viditelnosti pouhým okem spatřitelná kometa C/2014 Q2 Lovejoy. Kometa prozatím nepatří mezi ty extrémně jasné, nicméně její poloha na obloze pozorování přeje a v případě slušného počasí stojí za pohled menším světelným dalekohledem. Jak ji snadno najít?

Zjasnila 15P/Finlay, skvělá C/2014 Q2 (Lovejoy)

Zatímco kometa 15P/Finlay je vidět večer hned po setmění na jihozápadě, kometa Lovejoy je skvěle pozorovatelná více než polovinu noci. Jenom nestačí sedět doma, protože jako obvykle bylo zataženo. Proto jsme se 18. ledna vydali směr severozápad a skutečně komety spatřili. Report od Jitravy jistě dodají kolegové, já vkládám náhledy fotek, které byly pořízeny na Rozdroże [...]

Kometa s proměnkami

V dnešních dnech je na obloze pěkně viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), která dosahuje 4. hvězdné velikosti. V úterý 13. 1. 2015 bylo hezké počasí. Kdo mohl, tak jel pozorovat někam, kde je tmavší obloha. Jelikož není můj zdravotní stav v nejlepší kondici, tak jsem zůstal doma v Liberci.  Ale že byla relativně průzračná obloha [...]

C/2014 Q2 LOVEJOY

Jukněte na kometu - přidán snímek

Po nějaké době je na naší obloze kometa, na kterou se, s troškou štěstí a alespoň triedru, můžete poměrně pohodlně podívat.

Večer se potkaly planety Venuše a Merkur

Jasná Venuše (−4 mag) se nyní zdánlivě přiblížila s planetou Merkur (cca −0,5 mag). Obě planety byly díky vysokému jasu bez obtíží viditelné pouhým okem asi stupeň od sebe v úterý 13. ledna. První fotky od Aleše Majera jsou níže, další od MaGa ještě přibudou v průběhu večera. Merkur, Venuše a hejno ptáků. Foto: Aleš [...]

Krásná kometa Q2 Lovejoy

Věříme, že jste si pozorování komety také užili. Je to opravdu nádherná mrška. objektiv 5 mm/f4, 3 min, ISO 400 objektiv 20 mm/f4, 2 min, ISO 1600 objektiv 24 mm/f4, 6×2 min, ISO 1600 objektiv 50 mm/f4, 6×2 min, ISO 1600 objektiv 135 mm/f5,6, 2×2 min, ISO 1600 8cm dalekohled, 402 mm/f5, 7x30sek, ISO 1600 [...]