Novinky

Komety vizuálně v době novu 23. 7. 2017

Stojíme na počátku další lunace, v níž, stejně jako v těch předchozích, budeme moci pozorovat mimo jiné i slabší, difúzní objekty, jakými jsou například i komety, kterých bychom vizuálně měli spatřit celkem pět. To je stejné množství jako před měsícem, na obloze však dochází k určité obměně, kvůli které budou předmětem období na konci července spíše komety s nižší jasností. V pozorování nám navíc nepomohou ani krátké noci.

Astronomové objevili dvojici potulných planet

Objev objektu s označením 2MASS J11193254–1137466 byl oznámen v minulém roce jako těleso planetární hmotnosti nacházející se ve hvězdné asociaci TW Hydrae, což je seskupení asi 30 mladých hvězd. Objekt 2MASS J11193254–1137466 leží ve vzdálenosti zhruba 160 světelných roků od Země, avšak jeho pohyb naznačuje, že existuje 80% pravděpodobnost, že je součástí tohoto seskupení mladých hvězd. Z nedávných analýz však vyplývá, že se nejedná o jednu velkou planetu, ale o dva poněkud menší plynné obry, jejichž stáří bylo určeno na 10 miliónů roků. Toto zjištění je výsledkem pozorování uskutečněných pomocí dalekohledu Keck Telescope vybaveného adaptivní optikou. Nové označení objektu je nyní 2MASS J11193254–1137466AB.

Chilská MASCARA otevírá oči

Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA (Multi-site All-Sky CAmeRA) pro detekci extrasolárních planet. Zařízení bude pátrat po exoplanetách, které z našeho pohledu přecházejí přes disk své jasné mateřské hvězdy. Na základě získaných pozorování by měl vzniknout katalog cílů vhodných pro další výzkum.

Letět na Měsíc? Ne, děkuji.

Právě v těchto dnech si připomínáme 48. výročí legendární expedice Apolla 11 a procházku prvních lidí po Měsíci. Pojďme se ale tentokrát podívat na lunární dobrodružství z trochu jiné strany. Členové tehdejšího oddílu astronautů NASA měli unikátní a dodnes neopakovanou možnost navštívit úplně jiný svět, brázdit šedý povrch mezi krátery a pozorovat nad skálami vzdálenou Zemi. Pokud si ale myslíte, že dostat se na Měsíc bylo snem každého astronauta, pak se mýlíte. Můžeme zpětně nalézt nejednoho astronauta, který let na Měsíc o své vlastní svobodné vůli odmítl. Pojďme se seznámit s těmito muži a motivy, které je k odmítnutí takového dobrodružství vedly. Kdo mohl být první a poslední na Měsíci? Proč právě Armstrong a Cernan? Kdo nechtěl Cernana vidět na Měsíci? Čtení je vhodné zejména pro fandy alternativní historie a zákulisního dění.

Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí

Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Účast Akademie věd ČR na projektu Solar Orbiter je realizována v rámci programu „Vesmír pro lidstvo“ Strategie AV21. O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA, se dnes 19. července 2017 uskutečnila tisková konference.

Nové asteroidy 2017 NN6 a 2017 NM6

Astronomové objevili nejmenší doposud pozorovanou hvězdu

Nejmenší doposud změřená hvězda byla objevena týmem astronomů pod vedením University of Cambridge. S průměrem jen o kousíček větším než planeta Saturn je gravitační přitažlivost na povrchu této pidihvězdy přibližně 300krát vyšší, než jakou pociťují lidé na povrchu Země. Hvězda je pravděpodobně nejmenší, jak vůbec hvězdy mohou být, aby měly dostatečnou hmotnost umožňující zapálení termojaderných reakcí, při kterých se vodík přeměňuje na hélium. Pokud by byla hvězda o něco menší, tlak v jejím jádru by nebyl dostačující k udržení těchto reakcí.

Nedávná sopečná činnost v oblasti Valles Marineris na Marsu

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti Evropy. Existence Tharsis, společně s několika menšími sopečnými centry, dokládá, že sopečná činnost byla na Marsu dříve široce rozšířena. Další rozsáhlý geologický útvar se nachází na východním okraji této provincie. Jedná se o přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký systém kaňonů Valles Marineris, jehož vznik není dosud uspokojivě vysvětlen. Sice je často označován za rift, lineární zónu, ve které je litosféra roztahována do stran, ale přesvědčivý důkaz chybí. U pozemských riftů je běžné, že jejich vznik a vývoj je doprovázen sopečnou činností. To vedlo vědce k předpokladu, že by tomu mělo být podobně i v případě Marsu. Jenže se po desetiletí nedařilo přítomnost sopek uvnitř Valles Marineris přesvědčivě prokázat. Změnu přinesl až výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v. v. i., kterému se podařilo doložit, že se na dně nejhlubšího kaňonu Valles Marineris, v Coprates Chasma, nachází rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy.

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Nové asteroidy 2017 NT5 a 2017 NS5

Setkání Měsíce, Venuše a Aldebaranu

Ten, kdo si chce v létě vychutnat úkazy odehrávající se na ranním nebi, si musí přivstat. V polovině července je totiž už o půl páté ráno obloha natolik světlá, že na ní nespatříte žádné hvězdy. Váš budík by tedy měl zazvonit už kolem třetí. Nejinak tomu bude i v případě setkání Měsíce, Venuše a Aldebaranu 20. července 2017.  Měsíc v podobě couvajícího srpku se u nás v inkriminovaný den vyhoupne

Vesmírná videa: květen a červen 2017

Máme tu léto, na obloze dominují hlavně Jupiter a Saturn. Blíží se také hodně sledované zatmění Slunce, a proto si ukážeme povedenou animaci k původu celého jevu ve skutečném poměru vzdáleností a velikostí. V kosmonautice jsme si užívali hlavně starty a přistání v podání SpaceX. Měsíc červen ale přinesl i start jedné české a jedné slovenské minidružice. V dalších ukázkách poukážeme na schopnosti amatérských astrofotografů při pozorování měsíčků Jupiteru a blízkozemních planetek. Závěrem se ještě podíváme na pohyby hvězd, které můžeme modelovat díky družicím Hipparcos a Gaia. Z kosmonautiky ještě upozorníme na pokus o start „elektrické“ rakety, na test křídel letadla Unity společnosti Virgin Galactic a také na přistání vojenského miniraketoplánu X-37B po rekordní, bezmála dvouleté misi. Článek ale začneme pohledem na zbytek po supernově z roku 1987.

Nejrychlejší hvězdy v Mléčné dráze mohou být uprchlíky z jiné galaxie

Skupina astronomů ukázala, že nejrychleji se pohybující hvězdy v naší Galaxii – které doslova letí prostorem tak rychle, že mohou uniknout z Mléčné dráhy – jsou ve skutečnosti uprchlíky z mnohem menší galaxie kroužící kolem té naší. Výzkumníci z University of Cambridge použili data z průzkumu oblohy pod názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS) spolu s počítačovými simulacemi a ukázali, že tito hvězdní „sprinteři“ mají původ ve Velkém Magellanově oblaku LMC (Large Magellanic Cloud), v trpasličí galaxii obíhající kolem Mléčné dráhy.

Kométa C/2015 ER61

Obloha v červenci

Aleš Majer nám připravil další mapku. Podívejme se na nadcházející dění podrobněji. V první polovině července, kdy Měsíc dorůstá k úplňku, jsou ještě světlé a krátké noci. Kolem novu na konci měsíce to bude lepší už i s tmou, i když mnohem lepší to bývá až v Chorvatsku, kde tmavá noc trvá už pět hodin, [...]

Pozvánka na letní akce na Jizerce

Rádi bychom vám nabídli pozvánku na dvě letní akce a jednu podzimní, které se uskuteční v osadě Jizerka. První z nich je tradiční Anenská slavnost, která se uskuteční 22. července a astronomové zde nabídnou dalekohledy k pozorování Slunce (pokud bude jasné počasí). Pozorování naší nejbližší hvězdy pak nabízí i druhá akce 12. srpna. Odpoledne začneme [...]

Slunovrat na Sněžce

Když bylo Zarathustrovi třicet let, opustil svou domovinu i jezero své domoviny a odešel do hor. Zde se kochal svým duchem a svou samotou a po deset let se jich nenabažil. Posléze však se proměnilo jeho srdce, – a jednoho jitra vstal se zořou, předstoupil před Slunce a promluvil k němu, řka: „Ty veliká hvězdo! [...]

Noční svítící oblaka jsou tu

Letošní sezóna se pozdržela, ale jak ukázala noc na úterý, NLC na sebe už nedala dlouho čekat a objevila se na ranní obloze. S jejich spatřením neměli problém ani astronomové z našeho klubu. Cassi pozoroval doma v Liberci a Ladis v Jizerkách. Snímky poslal také Ivo Schötta, který pozoroval přímo doma v Jablonci a viděl [...]

Kometární okénko – červen 2017

Ačkoliv se blíží slunovrat a noci jsou krátké a málo tmavé, na obloze se pořád něco děje. Na pomyslném kometárním nebi svítí v těchto dnech hned desítka vlasatic vizuálně dosažitelných malými dalekohledy. Pojďme si je představit, jak se nám jevily během posledních dvou jasných nocí z Jizerských hor. Nejkrásnější je stále C/2015 V2 (Johnson). Rychle [...]

Letné kométy

Série dvojitých přechodů na Jupiteru

Podle množství příspěvků od začátku června se mohlo zdát, že se nic zajímavého neděje, ovšem je tomu přesně naopak, jenom nebyl čas o dalším dění na obloze nebo na hvězdárně v Turnově informovat. Dnes se tedy ohlédneme za pozorováním Jupiteru. Začalo to 29. května večer, kdy se na hvězdárně v Turnově sešla asi desítka zájemců [...]

S

Nové kométy P/2017 K3 (GASPAROVIC) a C/2017 K4 (ATLAS)

Obloha v červnu

Začíná období krátkých nocí, které kolem 9. června ještě nasvítí úplněk. Jupiter, který je ideálně vidět večer, nabídne další dvojitý přechod stínů už 5. června. Saturn se dostává do opozice a je tak vidět celou noc. Mars, který je příliš nízko i za soumraku, projde hvězdokupou M 35. Venuše je vidět ráno a kromě ní [...]

Kometární okénko – květen 2017

Po delší odmlce tu je zase malá přehlídka komet pro malé dalekohledy. V našich zeměpisných šířkách již touto dobou nenastává astronomická noc, pozorovat mlhavé pohybující se objekty lze ale i v tomto čase. Minulou noc jsme se vypravili do srdce Jizerské oblasti tmavé oblohy, abychom se pokochali krásami tamní noční přírody. Kromě příručních triedrů jsme [...]

Blízke priblíženie asteroidu 2017 CS

Setkání Měsíce s Venuší

Fotíte a čekáte na zajímavou nebeskou kulisu pro vaše snímky? V pondělí 22. května ráno se možná dočkáte. Pokud bude jasno, nabídne nám obloha fotogenické setkání měsíčního srpku s jasnou Venuší. Obě nebeská tělesa se nad východní obzor vyhoupnou už kolem půl čtvrté ráno. Tou dobou budou od sebe Měsíc s Venuší na obloze vzdáleni nějakých 7 stupňů (čtrnáct měsíčních průměrů). Ve skutečnosti je

Supernova 2017 eaw v galaxii NGC 6946

Blízke priblíženie asteroidu 2017 JA2