Novinky

Blízke priblíženie asteroidu 2018 LM4

Jak vysoká pohoří jsou na povrchu neutronové hvězdy?

Kvůli své kompaktnosti mají neutronové hvězdy obrovskou gravitační přitažlivost – zhruba miliardkrát silnější v porovnání se Zemí. To „rozmačkává“ každý útvar na povrchu do miniaturních rozměrů. Znamená to také, že tyto hvězdné pozůstatky mají podobu téměř perfektní koule. Zatímco jsou co do objemu miliardkrát menší než Země, tyto deformace od přesné koule jsou přesto označovány jako „pohoří“. Poslední studie napovídaly, že neutronové hvězdy mohou zachovat určité odchylky od přesného kulového tvaru, z čehož vyplývá, že pohoří mohou být vyšší než několik centimetrů. Avšak z nového modelu vyplývá, že takové podmínky nejsou fyzikálně reálné.

Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických kosmických objektů, přičemž fyzikové se o černých dírách snaží co nejvíce dozvědět ze sledování objektů, které černé díry ovlivňují. Tým pod vedením prof. Abramowicze přišel s nápadem, jak černé díry – které samy vidět nejsou – zvážit pomocí specifického záření uvolněného v jejich okolí. Díky tomu určili hmotnost jedné z doposud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.

Výzkumy v ASU AV ČR (197): Urychlování částic ve výtryscích hmotných mladých hvězd

Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje synchrotronové záření, svědčící pro přítomnost relativistických elektronů u těchto hvězdných nedochůdčat.

Letní pozorování velkých planet

Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací. Použitá technika Dalekohled Celestron EdgeHD 9.25″ (primární zrcadlo 235 mm) se základní světelností f/10, tj. ohnisková […]

Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali disk hmoty umožňující vznik měsíců kolem extrasolární planety

Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.

30. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.

Astronomové objevili mimořádné množství metanolu v kometě 46P/Wirtanen

Při použití spektrografu NIRSPEC (Near-Infrared Spectrograph) instalovaného na dalekohledu Keck II astronomové prováděli spektroskopická pozorování v oboru blízkého infračerveného záření hyperaktivní komety 46P/Wirtanen v průběhu jejího dlouho očekávaného blízkého průletu kolem Země v prosinci 2018. Kometu objevil v lednu 1948 americký astronom Carl Wirtanen. Vlasatice je členem Jupiterovy rodiny komet.

Fulldome Festival Brno 2021 je tady!

Po virové přestávce proběhne od 27. do 30. července 2021 Fulldome Festival Brno 2021. Filmy z neuskutečněného ročníku 2020 se přesunuly do letošního ročníku a festival se tak rozšířil o jeden den. Celkem 50 fulldome filmů pochází z 19 zemí a promítnout je za sebou zabere neuvěřitelných 23 hodin. Výběr z toho nejlepšího může brněnská veřejnost zhlédnout na DigiFestu 31. července a 1. srpna 2021.

Galaktický ohňostroj: nové záběry ESO odhalují struktury v blízkých galaxiích

Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.

Vychází letní Astropis 127

S létem je tu spousta zajímavého čtení. Martina Pavelková s Michalem Švandou přináší úvahu, zda dnes k něčemu slouží zakreslování sluneční fotosféry. Z historických článků nabízíme hned dva – Pavel Pecháček představí viktoriánské popularizátory astronomie Richarda A. Proctora s manželkou a dcerou. Druhý článek pak připravili Steve Shore a Václav Pavlík, kdy se věnují zajímavému tématu falešnému portrétu Johannese Keplera. Nechybí souhrn událostí v astronomii a astrofyzice, první část za rok 2020, od tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Michael Prouza přináší interview s teoretickým fyzikem Petrem Hadravou – laureátem Kopalovy přednášky za rok 2012 a Nušlovy ceny za rok 2020. Nechybí ani článek Václava Laifra o čínském marsovském vozítku Ču-žung a souhrn z dění v kosmonautice od Lukáše Houšky.

Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Analýza 260 miliónů roků trvání hlavních geologických událostí vedla k odhalení opakujících se období dělících od sebe v průměru 27,5 miliónu roků. Geologická aktivita na Zemi se objevuje v opakujícím se cyklu 27,5 miliónu roků, což dodává planetě jakousi „pulzaci“. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Geoscience Frontiers.

Venuše, Měsíc a antikrepuskulární paprsky

12. července večer jsme měli možnost pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Venuší. Nedaleko Venuše byl i Mars. Trochu ve stínu události zůstaly některé snímky, které jsem tehdy nestihl prezentovat. Venuši bylo možné pozorovat již přes den, kdy se mi podařilo zachytit její fázi. Měsíc jsem natáčel kamerkou přímo během live přenosu. Nejvíc mě překvapily výrazné […]

Kometární okénko – červenec 2021

Přinášíme stručný přehled aktuálně pozorovatelných komet. Červencové noci jsou stále krátké s příliš světlé, což pozorování vlasatic moc neprospívá. Na obloze nyní nezáří žádná výrazná kometa, ale něco na shlédnutí v amatérských přístrojích se přeci jen najde. Korunku nejjasnější kometky si stále drží C/2020 T2 (Palomar). Má kolem 10 mag a slušně kondenzované jádro v […]

Planetární noci

Letošní červenec je měsícem, ve kterém lze v průběhu jedné krátké letní noci spatřit všechny planety Sluneční soustavy. Na večerní obloze je to hlavně jasná Venuše, coby „Večernice“, které sekunduje již nevýrazný Mars. Kolem půlnoci jsou již vysoko nad jihovýchodem planetární obři Jupiter se Saturnem. Druhá polovina noci nabídne pro změnu tuláky na periferii – […]

Výrazná noční svítící oblaka 4. 7. 2021

Uplynul den a NLC doslova explodovala, tak jak bývá v posledních letech zvykem. Opět byla po 22. hodině viditelná i v zenitu, sahala ale i k východu, jihu a západu. Video: NLC-20210704-2225-2240-SELČ.mp4. Jablonec n. N., MaG Na výše uvedeném panoramatu je úplně vlevo dole Štír na jihu, konec panoramatu vpravo je severní obzor.     […]

NLC z Turnova

Při čekání na tmu pro pozorování supernovy SN 2021pfs jsem se v sobotu večer kochal z terasy turnovské hvězdárny krásnými NLC. Oblaka byla trochu nezvykle nad jihozápadem a západem, ale o to hezčí byl pohled na zapadající Venuši, kterou obklopovala. Pořídil jsem pár dokumentačních snímků jenom mobilním telefonem. Nejvýraznější byla kolem 22.35 SELČ. Pokud máte […]

Velká skvrna na Slunci

Velkou skvrnu, která je momentálně na Slunci lze bez problémů vidět pouhým okem (s použitím vhodného filtru samozřejmě) jako malou černou tečku nedaleko okraje slunečního disku. V dalekohledu pak ukáže krásnou strukturu. Dnes před polednem jsem se pokusil situaci zachytit fotograficky, ale seeing byl dost mizerný – obraz v okuláru pulsoval a chvílemi se úplně […]

Tip na pozorování – supernova SN 2021pfs

Ve spirální galaxii NGC 5427 byla 9. 6. 2021 objevena supernova, která dostala označení SN 2021pfs. Nachází se 36.7″ západně a 2.9″ jižně od jádra galaxie. Ta má jasnost kolem 13 mag a naleznete ji asi 3° západně od hvězdy iota Vir (Syrma). Supernova nyní zjasnila ke 14 mag – za dobrých podmínek by měla […]

Obloha v červenci 2021

Na červencové obloze můžeme vidět všechny planety Sluneční soustavy v průběhu jedné krátké letní noci a to hlavně díky výhodné západní elongaci Merkuru. Na večerní obloze se těšme na těsnou konjunkci Venuše s Marsem dne 13. 7. – obě tělesa se k sobě přiblíží na vzdálenost cca 0,5°. O den dříve dvojici planet ozdobí ještě […]

Krásná dvojice skvrn na Slunci

Se zvyšující se sluneční aktivitou v následujících letech se i mezi našimi příspěvky začnou objevovat skvrny a erupce stále častěji. Ovšem ráno 27. června 2021 bylo výjimečné svým klidným vzduchem, což vám v chystaném příspěvku doloží Roman Hujer svými planetami. Já jej nyní jako předskokan uvedu – ano dnes po ránu bylo velmi pěkné koukání […]

Povedený večer na hvězdárně v Turnově

Akce na hvězdárně 18. 6. 2021 k Muzejní noci se mimořádně vydařila. Po dlouhé odmlce mohlo dorazit dost návštěvníků a bylo překrásné počasí. Nabídli jsme dvě přednášky, pozorovali několika dalekohledy. K dispozici byl také gril a výstavka staré počítačové techniky. Na obloze byl hlavně krásně nasvícený Měsíc kolem čtvrti a vytvořila se také slabší noční […]

Muzejní noc

V pátek 18. 6. se Hvězdárna Turnov tradičně připojí k turnovské Muzejní noci, a protože předpověď slibuje jasnou a teplou (tropickou) noc, přijďte se podívat nejen na letní oblohu. Program začíná v 19.00 hod. přednáškou Martina Gembece o současné noční můře všech astronomů – kontroverzním projektu společnosti SpaceX s podtitulem „Satelity STARLINK – soumrak pozemní […]

Letné kométy

Jarné kométy 2021

Kométa C/2020 R4 (ATLAS) II

Kométa C/2020 R4 (ATLAS)

Kométy C/2021 D1 ( SWAN ) a C/2020 T2 ( Palomar )

Najjasnejšia planétka 4 Vesta hlavného pásu v opozícii

Nová kométa C/2021 D1 (SWAN)